Brno - Ústavní soudci dnes odmítli návrh skupiny senátorů na zrušení novely zákonů o jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu jako zjevně neopodstatněný. Novela zavádí takzvaný vázaný mandát související s Lisabonskou smlouvou. Vláda tak nebude potřebovat ústavní většinu zákonodárců k předání pravomocí do Bruselu. Senátoři ovšem podali také návrh na opětovné přezkoumání celé Lisabonské smlouvy. O ní bude soud teprve jednat.
Ústavní soud odmítl zrušení novely jednacích řádů kvůli Lisabonu
Ústavní soudci o prvním návrhu rozhodli na dnešním uzavřeném jednání pléna. To, že návrh odmítli, znamená, že se soudci nepustili do podrobného věcného přezkumu napadených zákonů. Generální sekretář soudu Tomáš Langášek uvedl, že se soud argumenty senátorů zabýval, ale podle názoru soudců „neměly ústavněprávní relevanci, nedosahovaly ústavněprávní roviny“.
Langášek uvedl, že návrh byl zjevně neopodstatněný: „Ty argumenty vůbec nepřinášely jakýkoliv ústavně-právní problém.“ Rozhodnutí přímo nesouvisí s projednáváním Lisabonské smlouvy, kterou soudci řeší v samostatném řízení.
Reportáž Jana Osúcha (zdroj: ČT24)
Fischer je rád, Oberfalzer cítí porážku státnosti
Premiér Jan Fischer rozhodnutí Ústavního soudu uvítal, zprůchodňuje totiž podle něj cestu k dokončení ratifikačního procesu. O osudu Lisabonské smlouvy bude Fischer jednat ve středu v Bruselu se šéfem Evropské komise Josém Barrosem. Bude evropské partnery přesvědčovat, že pro dokončení ratifikace jeho vláda dělá, co může. Připravuje například vyjádření k senátní stížnosti na Lisabon pro Ústavní soud.
Za porážku české svrchovanosti naopak označil verdikt Ústavního soudu spoluautor návrhu Jiří Oberfalzer (ODS). Tvůrci stížnosti podle něj měli rozumné požadavky, které se týkaly vyššího stupně ochrany české ústavnosti. „Já to mohu vnímat jedině jako porážku svrchovanosti České republiky,“ prohlásil Oberfalzer na adresu rozhodnutí ústavních soudců. Žádné předběžné závěry, zda by stejný osud mohl potkat i návrh na opětovný ústavní přezkum Lisabonské smlouvy, ale z dnešního rozhodnutí dělat nechtěl.
Novely parlamentních jednacích řádů v návaznosti na Lisabonskou smlouvu zavádějí takzvaný vázaný mandát pro českou exekutivu, která s převodem pravomocí na EU nebude moci v Bruselu souhlasit bez předchozího souhlasu parlamentu. Podle skupiny senátorů je úprava nedostatečná. Vadí jim, že parlament může odsouhlasit další přenos pravomocí na EU jinou než ústavní většinou.
Senátoři také chtěli, aby za nesouhlas s převedením pravomocí bylo pokládáno také to, pokud by se parlament k problému ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Skupina senátorů také vyzvala Ústavní soud, aby si vyhradil konečné právo na interpretaci evropských legislativních aktů v návaznosti na Lisabonskou smlouvu. Navrhli také, aby parlament schvaloval české kandidáty na eurokomisaře a soudce Evropského soudního dvora.
Definitivní a závěrečné slovo k ratifikaci smlouvy v Česku má prezident Václav Klaus, který s dokumentem nesouhlasí.
Jan Fischer