Praha - Vláda dnes schválila strategii boje proti sociálnímu vyloučení do roku 2015. Materiál, který připravila vládní agentura pro začleňování Romů a předložila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, čítá několik desítek opatření ke zlepšení bezpečnosti, bydlení, vzdělávání či zaměstnávání lidí z takzvaných ghett za miliardy korun. Jedním z nich je nařízení povinné školní docházky do školky dětem, které by pak ve škole mohly mít problémy s učením.
Vláda schválila strategii boje proti sociálnímu vyloučení
Vyloučených lokalit může být až 400
V Česku existuje podle pět let staré analýzy přes 300 chudinských domů a čtvrtí, v nichž žijí převážně Romové. Mohlo to být 80 000 lidí. Většina dospělých v těchto ghettech nemá práci. Rodiny bývají závislé na sociálních dávkách. Nyní by takových míst mohlo být podle odborníků už 400. V poslední době se situace vyostřila zvlášť ve Šluknovském výběžku na severu Čech.
Strategie počítá s opatřeními v šesti oblastech - v bezpečnosti, bydlení, sociálních službách, rodině a zdraví, ve vzdělávání, v zaměstnanosti a sociálních dávkách, v regionálním rozvoji. Dokument stanovuje termíny plnění, financování i to, kdo za realizaci odpovídá. Na zajištění navrhovaných kroků budou potřeba miliardy korun. Peníze mají plynout hlavně do vzdělávání.
Strategie počítá třeba s nařízením povinné docházky do školky dětem, které by pak ve škole mohly mít s učením problém. Mateřinky by pro chlapce a děvčata z „vyloučených“ míst měly být se slevou či zdarma, náklady by mohly dorovnat dotace. Strategie počítá také se zavedením příspěvků pro školáky z ghett na jízdné, pomůcky či stravu. Měly by zajistit, že se děti plně začlení a budou mít stejné podmínky jako ostatní. Školy by na žáka z ghetta mohly také dostávat víc peněz. Na běžné školy by se mohly přeměnit i „zvláštní“ školy, dnes praktické.
Strategie chce bojovat také s lichvou
Ke zvýšení bezpečnosti má podle strategie od příštího roku přispět kampaň proti násilí z nenávisti. Agentura by na ni ráda získala peníze ze zahraničních fondů. Materiál počítá také s bojem proti lichvě, která se v ghettech rozmáhá. Autoři doporučují zavést do výuky základních a středních škol předmět ke zvýšení finanční gramotnosti. Důraz se klade i na činnost sociálních pracovníků a kurátorů. Upravit by se mohl také zákon tak, aby nebylo možné posílat děti do ústavu kvůli špatné ekonomické situaci rodiny.
Model sociálního bydlení má být ucelený. Zahrnovat by měl přechodné bydlení v ubytovnách pro případ krize, tréninkové bydlení pro budoucí samostatný život v nájmu i dlouhodobé sociální bydlení. Nechybí návrh na finanční podporu pro obce či neziskové organizace, které by takové byty provozovaly.
Autoři strategie doporučují mimo jiné i podporovat pružné formy práce, jako třeba zkrácené úvazky. Využívat by se mělo také třeba zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných a lidí z ghett na veřejných zakázkách. Strategie obsahuje i návrh na zajištění dostupnosti úvěrů pro sociální firmy či přípravu fondu na podporu malých projektů, které přispějí k sociálnímu začleňování.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Šimůnková podotkla, že některé z návrhů sice budou vyžadovat finance ze státního rozpočtu, resorty si je ale budou muset najít ve svých kapitolách: „Ve svém důsledku však mohou státnímu rozpočtu přinést dlouhodobou úsporu v řádu miliard korun ročně, které dnes stát vydává na řešení problémů způsobených sociálním vyloučením, jako například nyní na Šluknovsku.“