Poslanci zahájili proces schvalování přímé volby prezidenta

Praha - Návrh na přímou volbu prezidenta dnes prošel ve sněmovně podle očekávání prvním čtením. Už první kolo ale naznačilo, že ústavní novela nebude přijata beze změn, které požaduje opoziční ČSSD. Vládní koalice totiž jinak nebude mít nezbytnou ústavní většinu. Koalice už se s opozicí dohodla na způsobu volby i na tom, že prezident bude ústavně odpovědný. ČSSD se ale podle poslance Jeronýma Tejce chce dál bavit o změnách kompetencí. Požaduje například zavedení trestní odpovědnost prezidenta a chce otevřít i debatu o tom, že by se jeho volební období prodloužilo z pěti na šest let.

Vláda žádnou úpravu kompetencí hlavy státu nenavrhla. „Koalice není přesvědčena, že je nutné měnit pravomoci prezidenta,“ uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Argumentoval tím, že podobné modely fungují v Rakousku či na Slovensku. Pospíšil novelu označil za dobrý základ pro kompromis v parlamentu, podobně jako zástupci obou menších koaličních stran.

ČSSD totiž naopak považuje úpravu pravomocí hlavy státu za potřebnou. Prezident by podle jejího zástupce Jeronýma Tejce měl mít právo jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády, stejně jako u představitelů Nejvyššího soudu. Bankovní radu ČNB by měl ale naopak jmenovat se souhlasem Senátu v podobném režimu, jakým nyní jmenuje ústavní soudce. Sociální demokraté požadují také prodloužení funkčního období prezidenta z pěti na šest let. Zdůvodňují to tím, že pokud by byl volen při komunálních či krajských volbách, stát by tak ušetřil kolem jedné miliardy korun na volebních nákladech.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD

„Jestli vládní koalice odmítne paušálně všechny návrhy opozice, pak mám pocit, že vládní koalice přímou volbu prezidenta nechce..“

Nejkritičtější byli k vládní předloze komunisté. Podle poslance Stanislava Grospiče je vládní novela „nejlacinější populistické řešení“. Navíc umocňuje postavení Senátu, který na rozdíl od sněmovny „nemá ani tu zbytkovou odpovědnost vůči občanům a nemůže být rozpuštěn“. Komunisté ale s návrhem, aby byla novela vrácena k přepracování, zůstali osamoceni. Předlohou se tak nyní bude zabývat sněmovní ústavně právní výbor.

Politologové: Přímá volba prezidenta je nevhodná pro český ústavní systém

Většina českých politiků se podle politologa z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Tomáše Lebedy shoduje v názoru, že přímá volba prezidenta není vhodná pro český ústavní systém. Parlamentnímu režimu je podle něj přímá volba prezidenta cizí. Navíc má český prezident některé nezvykle silné pravomoci, jako například jmenování členů bankovní rady České národní banky. 

V Česku je navíc prezident velmi silnou společenskou autoritou a má tendci chodit velmi často na hranu svých ustavnich pravomocí. „Pokud takto silné prezidenty, kteří už dnes jsou na parlamentní režim silní, vybavíme velmi silnou legitimitou, tak je velmi silně posílíme,“ říká Lebeda.

Posílení prezidentské legitimity tak bude převyšovat legitimitu premiérů a členů vlády, kteří tu svojí odvozují zprostředkovaně od Poslanecké sněmovny. „Takovýto prezidenti budou mít velmi silné ambice zasahovat do politického dění a konkurovat vládě,“ dodává politolog Lebeda. Vzhledem k tomu, že Česká republika nemívá slabé prezidenty, ale spíše slabé vlády, tak by se přímou volbou prezidenta mohlo také stát, že takovéto vlády budou ještě slabější.

Události, komentáře o přímé volbě prezidenta (zdroj: ČT24)
Vydáno pod