Praha - Lampionové průvody, volba miss čarodějnice, divadlo i filmové projekce a samozřejmě zapalování ohňů čekají ty, kteří o dnešní filipojakubské noci budou ponocovat, aby se zase po roce mohli pálit čarodějnice. Magická noc se slaví v mnoha koutech republiky. Méně radosti z této tradice mají hasiči, kteří lidi varují, aby se snažili rozšíření ohně a případnému požáru zabránit.
Filipojakubská noc je náročná pro čarodějnice i hasiče
V Praze se čarodějnice slétnou v parku Ladronka, kde večer vyvrcholí ohňovou show. Program pro dospělé, ale i pro děti chystají i v jiných českých městech. Mnohde se rozhodli pro trochu strašidelnosti. Například ve Vinařících na Kladensku startuje program odpoledne čarodějnickým letem podzemím, ve Velké Bítěši na Žďársku se historický průvod vydá na někdejší popraviště za ukázkou hrdelního práva. Černokněžnice, čarodějky, ježibaby a další zástupkyně čarodějného řemesla se slétnou také třeba na Slezskoostravském hradě v Ostravě.
Pozor na oheň, varují hasiči
Hasiči lidem radí, aby při pálení čarodějnic nezapomínali na opatrnost. O větších ohních, zvláště těch pořádaných obcí nebo firmou, musí obyvatelé předem informovat operační střediska. „Nesmíme rozdělávat oheň v lese, ani do 50 metrů od jeho okraje. Zákaz ohně platí také všude tam, kde je vzrostlý porost, například na loukách nebo polích,“ připomíná Petr Kopáček z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru.
Doporučuje, aby se lidé domluvili s místními dobrovolnými hasiči, kteří mohou a umí včas zasáhnout. „Pokud si lidé rozdělají oheň na nevhodném místě, může ho policie za asistence hasičů uhasit,“ varuje.
Pálení čarodějnic je pohanský zvyk
V noci z 30. dubna na 1. května se podle úvah našich předků scházeli čarodějnice a zlí duchové. Lidé také věřili, že o této magické noci se otevírají jeskyně s různými poklady. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně, z čehož se postupem času stal zvyk - pálení čarodějnic. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody.
Zvyk se zachoval v přenesené podobě z předkřesťanského a předslovanského kalendáře, v němž byl jedním z nejvýznamnějších dnů keltský Beltine, bouřlivá oslava příchodu teplého období roku.
O dnešních čarodějnicích se rozdělávají ohně, při kterých se hoduje, zpívá, tančí či skáče přes zapálenou vatru. Někde také mladíci zapalují košťata a vyhazují je do výšky. Dříve se totiž věřilo, že je tak možné osvětlit kolem letící čarodějnici nebo ji rovnou srazit k zemi.