Senát o mateřské tento týden nerozhodne, elektronické „občanky“ oddálil

Praha - ČSSD se neúspěšně pokusila prosadit, aby Senát o zvýšení mateřské na loňskou úroveň rozhodoval už tento čtvrtek. Sněmovna by pak měla snadnější možnost očekávané zamítnutí Senátu přehlasovat. Proti se postavila ODS s poukazem na obsáhlý program dnes zahájené schůze. Senát tak bude o mateřské rozhodovat příští středu na dalším zasedání, byť to bude pravděpodobně jediný bod. Elektronické občanské průkazy pravděpodobně lidé začnou dostávat až od ledna 2012, nikoliv už od letošního července. Odklad o půldruhého roku schválil Senát kvůli ročnímu zpoždění, se kterým by měly začít plně fungovat čtyři základní informační registry veřejné správy. Novela zamíří k prezidentovi. Senátoři již schválili vydání dluhopisů za 167 miliard na krytí rozpočtových schodků a také dnes odmítli, aby firmy platily rozhlasu za mobilní telefony. Horní komora naopak souhlasila s navýšením počtu českých vojáků v Afghánistánu.

„Víme všichni dobře, že se jedná o rychlost,“ uvedla místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). Čím dříve by Senát o mateřské rozhodl, tím snadněji by sněmovna mohla návrh znovu prosadit. Jeho přijetí by pak v závěru volebního období mohl zabránit už jen prezident. Několikrát uvedl, že nepodepíše žádný zákon, který by zvyšoval schodek státního rozpočtu. Zvýšení mateřské a další související změny by zvedly státní výdaje o 1,9 miliardy korun.

Elektronické občanky hned tak nebudou

Elektronické občanské průkazy mají být oproti dosavadním doplněny o čipovou kartu, na které budou skryty údaje usnadňující jednání s úřady. Elektronické identifikační karty už v rámci EU fungují například v Belgii, Estonsku a ve Švédsku, od letošního listopadu by měly být v Německu.

Předkladatelé novely chtějí odkladem předejít riziku, že základní registry nebudou ještě naplněny příslušnými údaji. Registr obyvatel, firem a úřadů nebo nemovitostí má být spuštěn teprve v testovacím provozu od letošního července, tedy k datu, kdy se mělo začít s vydáváním elektronických občanských průkazů.

Senátoři nechtějí od živnostníků rozhlasové poplatky

Senát chce zrušit povinnost živnostníků a firem platit Českému rozhlasu (ČRo) poplatek za služební mobilní telefony, pokud umožňují příjem rozhlasového vysílání. Navrhl tak upravit návrh audiovizuálního zákona, který měl tuto povinnost jednoznačně zavést. Norma se tak vrací sněmovně k novému projednání.

Povinnost navrhl zrušit senátor ODS Richard Svoboda, podle něhož jde fakticky o další finanční zátěž a znamenala by zvýšení příjmů ČRo až o jednu miliardu korun. Tato povinnost podle některých právních výkladů však platí už nyní a rozhlas tak podle Svobody vybírá poplatky ve výši 45 korun měsíčně za 20 tisíc mobilních telefonů. Nově by to bylo už za 2,5 milionu, podotkl s odkazem na počet živnostníků a firem Svoboda, spoluautor návrhu na zrušení koncesionářských poplatků. Rozhlas na poplatcích nyní vybírá kolem dvou miliard korun.

Senát souhlasí s více vojáky v Afghánistánu

Senátoři schválili posílení české armádní mise v Afghánistánu o 55 vojáků. Pro hlasovali i někteří senátoři ČSSD, poslanci ze stejné strany jsou přitom ve sněmovně proti a předseda Jiří Paroubek s navýšením počtu vojáků nesouhlasí. Jednání v dolní komoře se proto zadrhla a tento bod byl odložen, osud návrhu tak dál zůstává nejistý. 

Pro vládní návrh hlasovali všichni přítomní senátoři ODS a členové senátního klubu TOP 09 a Starostové. Přidalo se k nim ale i pět sociálních demokratů. Patnáct jejich kolegů se zdrželo a dva byli proti. „Plnit smlouvy je podle mě nejen slušné a poctivé, ale i nutné, a proto, i když se smíšenými pocity, ten vládní návrh podpořím,“ zdůvodnil svůj postoj senátor ČSSD Miroslav Nenutil. Ostřeji kritizoval postoj stranického vedení jeho kolega Vladimír Dryml. „Stanovisko ČSSD není nejšťastnější, ale nikdo neřekl, že by se nemohlo změnit,“ uvedl. Neustálé „lavírování“ v otázce české účasti v Afghánistánu je podle něj nezodpovědné. Bezpečnostní politika se prý nemůže řídit náladami veřejnosti, které jsou proměnlivé.