Zmrazení soudcovských platů platí

Brno - Ústavní soud zamítl stížnost směřující proti zmrazení soudcovských platů v letech 2008 až 2010. Návrh podal Městský soud v Brně, podle něhož  je zmrazení platů nepřípustný zásah do soudcovské nezávislosti. Důležitým atributem nezávislosti je podle městského soudu i právo na materiální zajištění. Ústavní soud ale nechal normu v platnosti. Zastavení růstu platů je součástí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, jímž chtěla vláda Mirka Topolánka zastavit zadlužování země.

Podle ústavního soudce zpravodaje Miloslava Výborného je podstatné to, že se skutečné příjmy soudců nesnížily. „Opatření nemělo charakter ani dočasného ani trvalého snížení hmotného zabezpečení soudce,“ uvedl Výborný. Soudcům pomohla zvýšit čisté příjmy například daňová reforma. Proto zmrazení nelze hodnotit jako protiústavní.   

Výborný ale naznačil, že případné cílené snížení platů nebo odnětí některé složky platu bez další náhrady by nejspíš protiústavní bylo. „Pravdou je, že nejen v tomto nálezu, ale i v těch předchozích je zcela jasně řečeno, že odnímání platů soudcům, s výjimkou zcela výjimečných případů, v úvahu nepřichází,“ uvedl Výborný. 

V řízení před městským soudem se jeden z jeho soudců domáhal zaplacení částky 3 900 korun, což jsou peníze, o které přišel kvůli zmrazení platů jen za leden 2008. Městský soud ale řízení přerušil a předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Dnešní verdikt však přijal bez dalších výhrad. „Městský soud v Brně jakožto navrhovatel dnešní rozhodnutí Ústavního soudu plně respektuje,“ uvedla mluvčí Gabriela Stočková. 

U Ústavního soudu přitom leží další návrh Městského soudu v Brně proti čtyřprocentnímu snížení soudcovských příjmů, které letos přinesla další změna zákona. Výborný ale nechtěl ani naznačit, jak se Ústavní soud k návrhu postaví. „Nebylo by to správné ani soudcovské,“ uvedl Výborný. Každý návrh je podle něj třeba hodnotit samostatně a s ohledem na vývoj skutečných příjmů soudců.