ODS: ÚSTR může pod Pernesovým vedením ztratit smysl

Praha – Situací v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se bude na své dubnové schůzi zřejmě zabývat Senát. Oznámili to zástupci ODS po jednání se členy petice na podporu ústavu proti jeho novému řediteli Jiřímu Pernesovi. ODS se bojí, že instituce pod Pernesovým vedením ztratí smysl. Senát, který jmenuje členy rady ústavu, by měl podle předsedy senátorů ODS Tomáše Julínka prošetřit spory o regulérnost Pernesova jmenování. Schůze horní komory začne 21. dubna.

Organizátoři výzvy oslovili podle spoluorganizátorky petice na podporu ÚSTRu Moniky MacDonagh-Pajerové většinu politických stran. ODS zareagovala zatím jako jediná. Zástupci strany dnes uvedli, že jsou situací kolem ústavu znepokojeni, a to i proto, že Pernes už z funkce odvolal řadu lidí a další na protest proti němu odešli. „My jsme to opravdu zakládali ne jako jen historický bádací ústav, ale jako otevřenou instituci, kde se budou nové generace poučovat z minulosti,“ uvedl Julínek. Dění kolem ústavu sice ODS nevnímá jako politický spor, chce ale, aby situaci projednal Senát jako samostatný bod.

Naděžda Kavalírová odmítla Pernesovo jmenování podepsat

Video Rozhovor s Jiřím Pernesem a Janem Kuklíkem
video

Rozhovor s Jiřím Pernesem a Janem Kuklíkem

Julínek chce prověřit, zda byl postup rady ústavu právně v pořádku. Rada, která Pernese vybrala, o svém rozhodnutí ještě dvakrát jednala, většina jejích členů ale dospěla k názoru, že výběrové řízení platí. Předsedkyně rady Naděžda Kavalírová poté odmítla jmenovací dekret podepsat. Místo ní ho nakonec podepsala pověřená členka rady Petruška Šustrová. „Spatřujeme v tom krok zpět, krok zpět ke komunistické minulosti a ke způsobům, které tehdy společností vládly,“ upozornil místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý. 

Situaci v českém ústavu komentoval i rakouský deník Die Presse. Podle něj připadá některým Čechům jako vtip, že by instituci měl vést člověk, který za bývalého režimu studoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu (VUML): „Některým Čechům připadá jako vtip, že nový šéf ÚSTRu nastoupil do úřadu právě na apríla. Historik Jiří Pernes se mnohým nezdá způsobilý k tomu, aby zpracovával komunistickou minulost.“ Hned první den ve funkci nový ředitel „vystrčil před dveře“ čtyři vedoucí pracovníky. Deník podotýká, že předtím Pernes oznámil, že se nejdřív chce s prací instituce seznámit a teprve poté by podnikl personální změny.

O setrvání Žáčka v ústavu se stále jedná

Pernes ale podle svých slov sledoval situaci v ústavu už od února. „Dospěl jsem k závěru, že s těmi pány, kteří tam jsou, spolupracovat nemohu a nechci, a proto jsem je odvolal z funkcí a na jejich místa jmenoval nové,“ řekl v ČT. Rezignace některých členů ústavu ho ale mrzí: „U většiny těch kolegů je mi to líto.“ Z vědecké rady ústavu odstoupil například i Jan Kuklík. Nový ředitel má ale podle něj právo zvolit si své nové spolupracovníky. O setrvání bývalého ředitele Pavla Žáčka v ústavu se podle Pernese stále jedná: „Byl bych rád, kdyby tam pan Žáček zůstal, je ovšem otázka, jestli se podaří najít takové místo, které by ho uspokojovalo.“

Monika MacDonagh-Pajerová:

„Člověk, který v 70. a 80. letech oslavoval Vítězný únor, komunistickou stranu a dělnické hnutí na Břeclavsku, to není člověk, který by měl dávat podklady k lustracím.“

Pernes vyvolal rozruch poté, co se po jeho zvolení ukázalo, že navštěvoval VUML, ale neuvedl to do životopisu. Někteří zaměstnanci ústavu a osobnosti také zpochybnili samotné výběrové řízení, nový ředitel podle nich nesplnil některé jeho zákonitosti. Nedodal osvědčení o spolehlivosti a dostatečně neprokázal, že umí anglicky. Pernes tvrdí, že v průběhu výběrového řízení nepochybil a jeho minulost mu nebrání instituci řídit. Organizátoři výzvy se ale obávají, že chce zastavit proces digitalizace archivu, a umožnit tak nahlížet do minulosti jen některým. To ale nový ředitel také popřel: „Bylo by to v rozporu se zákonem i s mým svědomím.“ Rezignaci Pernes odmítá. Nahrál by tak podle svých slov jen těm, kteří si vymýšlí nepodložené informace o jeho minulosti.

Ústavu je dlouhodobě vytýkána politizace a napojení na ODS

Dlouhodobě je ústavu vytýkána i politizace. ČSSD kritizuje jeho účelnost. „Je vidět, že je tam několik zájmových skupin. Jestli to tak půjde dál, budeme asi uvažovat o tom, že bychom ústav zrušili, nebo převedli pod Ústav soudobých dějin,“ řekl ČT poslanec za ČSSD František Bublan. Před politizací instituce varoval i známý historik a zakladatel někdejšího exilového Dokumentačního střediska nezávislé československé literatury a Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Vilém Prečan. Za ředitelování Pavla Žáčka a za přispění bratří Patrika a Marka Bendových podle něj ústav získal pověst „přívěsku či účelového zařízení ODS“. Uvedl to v dopise, který zaslal senátorovi a vlivnému členu ODS Alexandru Vondrovi.