Praha – Česká republika má novou síť komplexních kardiovaskulárních center, která se specializují na drahé a složité případy a budou moci čerpat stamiliony z Evropské unie. Nová síť by měla centralizovat péči o pacienty s nemocemi srdce a přinést efektivnější využití peněz. 11 specializovaných pracovišť je komplexních, šest poskytuje veškerou péči mimo kardiochirurgie. Vybraná centra nyní musí do 8. dubna sepsat žádosti, jaké přístroje by chtěly za peníze z EU pořídit nebo modernizovat. Nejčastěji chybí angiolinky, diagnostická technika nebo ultrazvuk. O konkrétním rozdělení peněz rozhodne ministerstvo v průběhu května.
Kardiovaskulární centra snížila úmrtnost na infarkt o polovinu
11 komplexních kardiovaskulárních center zajišťuje péči v oboru kardiologie, angiologie, cévní chirurgie, intervenční radiologie a kardiochirurgie. Šest dalších center poskytuje stejnou péči, ale bez kardiochirurgie. Čtyři z center jsou v Praze, kde je spádová oblast pro tři miliony lidí, další téměř v každém krajském městě. Podle přednosty kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny Jana Pirka to ale z žádného místa v Česku není do kardiocentra dál než 60 kilometrů. V dojezdových časech tak patří ČR na špičku. Centra byla dosud rozmístěna podle hustoty obyvatel, ne podle vzdálenosti.
Kardiocentrum muselo nejprve projít vstupním auditem
Reportáž Terezy Krásenské (zdroj: ČT24)
Kardiocentrum, které se chtělo stát součástí nové sítě, muselo nejprve projít auditem. Mezi podmínky patřílo například vzdělávání lékařů, dostatečné vybavaní, odbornost personálu nebo podíl na výzkumu. Z grantů EU pak mohou centra využít 1,4 miliardy korun. Pro komplexní kardiocentra bude ročně připraveno až 80 milionů korun, dalších šest center může čerpat 40 milionů. Centra se pak budou podílet i na výzkumu, vzdělávání a zavádění nových poznatků do praxe.
Zdravotní pojišťovny daly za léčení nemocí srdce a cév v roce 2007 přes 18,6 miliardy korun a výdaje stále rostou. Peníze navíc přesměrovaly přímo na specializované výkony do kardiocenter a přestaly platit kardiostimulátory pracovištím, která jich voperují jen několik za rok. Regionální nemocnice poté varovaly, že péče o desetitisíce pacientů je ohrožena. Ministryně Dana Jurásková ale už dříve upozornila, že vznik specializovaných center neznamená rušení jiných pracovišť, ale jen vyčlenění těch, která budou garantovat péči pro zvlášť nákladné a složité případy.
Na kardiovaskulární nemoci umírají lidé nejčastěji
Struktura kardiovaskulárních center vznikla už před třemi měsíci poté, kdy ministerstvo rozhodlo, že koncentrace do center je největším přínosem pro pacienty. Pokud totiž dostanou infarkt, sanitka už bude vědět, kam přesně je zavézt a nebude jezdit po různých nemocnicích. V Česku dosud taková komplexní zařízení neexistovala. Na kardiovaskulární nemoci přitom u nás umírají lidé nejčastěji. Ročně jde o více než 50 tisíc lidí.
Neoficiální síť center začala vznikat v Česku už před 15 lety na základě kritérií, která stanovila odborná společnost. Loni všechna prošla úspěšně auditem ministerstva zdravotnictví a dostala tak úřední posvěcení. Některá se sloučila do větších celků, žádné ale nebylo zrušeno. Z dat národního registru kardiovaskulárních intervencí navíc vyplývá, že soustředěním pacientů s infarktem do center, kde jim lékaři ucpanou cévu zprůchodní speciální metodou, klesla úmrtnost na infarkt v Česku za posledních 15 let na polovinu.
GALERIE
Kardiologický sál