Brno - Alžběta Pezoldová, dědička hlubocké větve rodu Schwarzenbergů, se rozhodla podat další z řady ústavních stížností v boji o majetek svých šlechtických předků. Tentokrát stížností napadá verdikt, jímž ji Nejvyšší soud údajně vyloučil z dědického řízení po Adolfu Schwarzenbergovi a ponechal v něm pouze předsedu strany TOP 09 Karla Schwarzenberga z orlické rodové větve.
Dědička Schwarzenbergů si znovu stěžuje u Ústavního soudu
„Alžběta Pezoldová se rozhodla podat proti nespravedlivému verdiktu Nejvyššího soudu ČR ohledně vyloučení z dědického řízení ústavní stížnost. Domnívá se, že jednáním a rozhodnutím soudů došlo mimo jiné k porušení jejích práv podle Listiny základních práv a svobod,“ uvedla Pařízková.
Alžběta Pezoldová je dcera Jindřicha Schwarzenberga, adoptivního syna Adolfa z hlubocké primogenitury rodu. Pezoldová tvrdí, že ji Nejvyšší soud v podstatě zcela vyloučil z okruhu účastníků dědického řízení po Adolfovi. Ve sporu jde nyní o to, s kým budou nadále soudy v dědickém řízení jednat. Adolf Schwarzenberg o majetek přišel podle zákona lex Schwarzenberg z roku 1947.
Pezoldová podala u českých soudů řadu žalob a desítky dovolání k Nejvyššímu soudu a stížností k Ústavnímu soudu. Dlouho nezaznamenala žádný úspěch. Loni v lednu jí poprvé vyhověl Ústavní soud a otevřel jí cestu k získání rodinné hrobky Schwarzenbergů v Domaníně u Třeboně. Hrobka je ale po právní stránce specifická stavba, a proto nelze nález uplatňovat na všechny nárokované nemovitosti.
Ústavní soud návrhy na zrušení zákona lex Schwarzenberg odmítl
Pezoldová žádá například zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, paláce v centru Prahy a mnoho nemovitostí v jižních Čechách. O většinu svého obrovského majetku přišli hlubočtí Schwarzenbergové na základě zákona z roku 1947. Ústavní soud v minulosti návrhy na zrušení lex Schwarzenberg odmítal.
Schwarzenberská hrobka