Premiér Fischer a prezident Klaus kritizují máďarský zákon o národní soudržnosti

Praha – Prezident Václav Klaus znovu kritizoval maďarský zákon o národní soudržnosti, společně s premiérem Janem Fischerem vydali prohlášení s tvrzením, že zákon znevažuje Trianonskou smlouvu. Kroky Maďarska prý mohou vytvářet prostředí pro růst extremismu a přispívat k oživování starých rivalit v Evropě. Zákon stanovuje dnem sounáležitosti všech Maďarů 4. červen, tedy den, kdy byla roku 1920 podepsána Trianonská smlouva. Dohoda tehdy Maďarsko připravila o rozsáhlá území, od té doby žije značná část maďarsky hovořících obyvatel za hranicemi země.

„Považujeme za nepřijatelné, že zákon znevažuje trianonskou mírovou dohodu, která je jedním ze základních prvků evropského smluvního uspořádání, jehož je i Česká republika součástí,“ uvedl Klaus v tiskovém prohlášení. Dále v něm označil za zcela nepřípustné a nebezpečné vyslovování podpory požadavkům na vytváření různých forem regionální autonomie. 

Zákon o národní soudržnosti schválili maďarští zákonodárci 31. května. V 386členném parlamentu norma získala podporu 302 poslanců, 55 bylo proti a 12 se zdrželo hlasování. Parlament v textu prohlašuje, že „každý jednotlivý Maďar stejně jako komunita Maďarů, která se dostala pod vládu jiných států, je součástí jednotného maďarského národa, jehož soudržnost je realitou přesahující státní hranice, a jako taková je určujícím prvkem jejich osobní i kolektivně založené identity“.   

Vztahy mezi Bratislavou a Budapeští jsou v poslední době napjaté, zejména kvůli zákonu o dvojím občanství, kterým se cítí Slovensko ohroženo. Premiér Robert Fico dnes v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro označil Maďarsko za extremistickou zemi, která vyváží svůj hnědý mor. 


Trianonskou mírovou smlouvu předložily Maďarsku po první světové válce vítězné mocnosti. Na jejím základě Maďarsko přišlo o dvě třetiny území z dob Rakouska-Uherska a více než tři miliony Maďarů se ocitly za hranicemi země. Maďarsko také uznalo úplnou nezávislost Československa včetně Podkarpatské Rusi, zavázalo se uhradit Československu válečné reparace a vzdalo se dalších územních nároků. Smlouva vyvolala u většiny Maďarů pocity křivdy a trauma vzniklé z rozdělení národa ovlivňuje maďarskou politiku dodnes.