Rusko odmítlo doporučení k restituci majetku obětí holokaustu

Praha - Zástupci 43 zemí se v Praze shodli na doporučeních, kterými by se měly řídit restituce majetku zabaveného v letech 1933 až 1945 obětem holokaustu a dalším obětem nacistického režimu. Týkají se nejen synagog, hřbitovů, škol a dalších budov sloužících původně náboženským účelům, ale i soukromého nemovitého majetku. S doporučeními však nesouhlasí Rusko, které oznámilo, že se jimi nebude řídit. Doporučení podle Ruska nedostatečně respektují poválečné uspořádání v Evropě, a proto se nebude svazovat žádnými omezeními. Ruska se nicméně restituce Židů týkají jen málo.

Výsledky jednání dnes veřejnosti prezentoval premiér Jan Fischer a zvláštní poradce pro otázky holokaustu amerického ministerstva zahraničí Stuart Eizenstat. K navrácení majetku Židům pronásledovaným nacisty vyzývá Terezínská deklarace, kterou loni podepsali představitelé Evropské unie. Cesty k praktické realizaci tohoto požadavku v podmínkách právního řádu jednotlivých zemí vymezuje dokument, o němž v minulých dnech v Praze jednala komise odborníků. Jednání se zúčastnila i ruská delegace vedená ruským velvyslancem v Praze Alexejem Fedotovem.

Rusko se k dohodě nepřidá, není to však klíčové

Ruské velvyslanectví dnes vydalo prohlášení, v němž upozorňuje, že schválený dokument o způsobech kompenzací a restitucí nebere ohled na přístupy, které jsou podle Ruska klíčové. V dokumentu podle ambasády chybí odkaz na „smlouvy a zásady poválečného uspořádání v Evropě“. Rusko se z tohoto důvodu k doporučení nepřipojilo a necítí se být vázáno žádnými závazky, které z něj pramení, „včetně morálních“.

Podle bývalého předsedy pražské židovské obce Tomáše Jelínka bylo Rusko již v minulosti k hovorům o restitucích zdrženlivé. Zřejmě je podle něj první zemí, která se rozhodla k dohodnutým principům nepřipojit. „O té zdrženlivosti se vědělo,“ poznamenal Jelínek. Restituce nemovitého majetku, který byl arizován, se podle něj Ruska týká jen okrajově.