Válka s paragrafy - je lepší adoptivní rodina, nebo život s 18letým otcem

Praha - Soud zamítl nárok otce Ondřeje Rédy na dceru, kterou její matka dala tajně k adopci. Příběh je o to komplikovanější, že rodiče zplodili potomka ve svém školním věku. Významnou roli v případu sehrála i lež o úmrtí dítěte při porodu. Soudy mladému muži zatím moc šancí nedávají, protože dítě už v rodném listě rodiče má, a to adoptivní. Zatím tedy vítězí právní předpisy nad snahou otce, kterého jeho přítelkyně – matka dítěte podvedla, získat dceru do vlastní péče. Stanovisko soudu je jednoznačné: „Dítě totiž už otce má, tento otec je uveden v rodném listě, a jelikož dítě nemůže mít dva otce, nebylo možno žalobě vyhovět,“ sdělil k rozsudku Aleš Korejtko, mluvčí Krajského soudu Hradec Králové.

Vedle strohého výkladu právních paragrafů v případu hovoří i emoce. A to zda je pro miminko lepší úplná rodina, která je cizí a kde od narození žije, nebo neúplná rodina, která je vlastní a kde otec teprve stojí na prahu dospělosti?

Václav Vlk, advokát, odborník na rodinné právo: „Přebít toho právního otce je možno jedině v případě, že je na to nějaký extrémní zájem dítěte, protože dítě má vždycky přednost a dítě bude mít vždycky přednost.“

1Zuzana Baudyšová, Nadace Naše dítě, kolizní opatrovník dítěte: „Ta malá holčička nikoho neprosila, aby se narodila, byla víceméně omylem přivedena na svět a o to víc si zaslouží, aby žila, aby měla svou jistotu, že žije u svých rodičů, kteří vytváří pevné a dobré zázemí.“ Podle Baudyšové odebrat dítě z prostředí, na které je zvyklé, by nebylo správné: „Holčička byla řádně osvojená, byla osvojená dobře vybraným párem. Vytrhnout ji z prostředí, kde si zvykla na mámu a tátu, by bylo velmi frustrující.“

Ondřej Réda: „Já jsem s tím počítal, že to takhle dopadne. Budeme bojovat dál. Do své péče ji chci, i když vím, že je špatné odebírat ji z rodiny, kde už je vlastně rok a půl.“


Matka ani neuvedla, že otcem dítěte je Ondřej Réda

Osmnáctiletý mladík se u soudu domáhal určení otcovství dítěte, které se narodilo jeho nezletilé přítelkyni. Požadoval také, aby mu soud svěřil dceru Viktorii do výchovy a matka platila výživné. Jenže problém je v tom, že rok a půl staré dítě už před časem adoptovala jiná rodina, a to bez vědomí otce Ondřeje Rédy. Otec byl tak podveden, ovšem nikoli státem, ale nyní 16letou matkou malé Viktorie. „Morální právo pana Rédy z hlediska skutečného otcovství je výše než právní postavení těch, kdo jsou napsáni jako otec a matka,“ tvrdí Daniel Nebeský z Unie otců. Réda už nemá možnost se odvolat, může však podat dovolání k brněnskému Nejvyššímu soudu.

Předseda senátu Bořivoj Hájek odůvodnil rozsudek tím, že matka dítěte v rodném listě uvedla jméno jiného otce, a proto se nelze domáhat otcovství jiným mužem. Rozsudek okresního soudu je podle něj „věcně správný a je na místě jej potvrdit“. Předseda senátu zároveň žalobce a jeho právního zástupce upozornil na to, že dovolání soud v Brně nemusí přijmout.

A jak to vlastně začalo?

V listopadu 2008 přichází na svět dítě, které zplodili 16letý mladík a jeho 14letá přítelkyně. Protože byla nezletilá, Ondřej Réda za sex s ní skončil i před soudem – dostal podmínku.

Holčičku, počatou omylem, chtěla rodina mladistvého otce do péče. Rodina nezletilé matky ale navrhovala adopci. Vzápětí po porodu se mladík dozvěděl, že dítě se narodilo mrtvé. „Byl dokonce Ondřejovi ukázán papír, který byl vydáván za jakýsi chorobopis, lékařská zpráva o úmrtí toho dítěte, aby tedy byl utvrzen v tom, že dítě zemřelo,“ doložil pro pořad 168 hodin Vilém Fránek, advokát O. Rédy.

Za tuto lež už matku nezletilé rodičky potrestal soud roční podmínkou. Dívka mezitím dala dítě tajně k adopci staršímu bezdětnému páru. V rodném listě se z nich okamžitě stali právoplatní rodiče a mladík byl mimo hru. Nicméně matku děvčátka soud zprostil obžaloby. Réda rovněž požadoval odškodnění dva miliony korun, ale soud jej odkázal na řízení v občanskoprávních věcech.

Daniel Nebeský, předseda, Unie otců: „On uznán právně býti nemohl, protože o tom nevěděl. Tady vlastně on doplácí na mnohá pochybení sociálních pracovnic a soudců.“

Václav Vlk, advokát, odborník na rodinné právo: „Míra pochybení státu musí být měřena mírou možností toho státu. A jak já někoho donutím k tomu, aby mi řekl, kdo je otcem. Proto právě právo už 2 tisíce let: matka vždy jistá, otec vždy nejistý - z toho vyplývají právní konsekvence.“