Graffiti pro Su Ťij. Napište barmské disidentce přání k narozeninám

Praha - Nadace Člověk v tísni pořádá happening k 65. narozeninám barmské političky, nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Graffiti zeď bude zdobit velký portrét vězněné barmské disidentky. Lidé jí na zeď budou moci také napsat krátký vzkaz a přání k narozeninám. Vzkazy na graffiti zeď poblíž tramvajové zastávky Těšnov na Praze 1 přijďte napsat dnes od pěti hodin odpoledne. „Bude se dít několik desítek akcí po celém světě - v Latinské Americe, ve Spojených státech, po celé Evropě, takže vlna protestů bude zaznamenána i barmskou juntou,“ říká Kristina Prunerová ze společnosti Člověk v tísni. Su Ťij můžete podpořit také na Facebooku.

„Děláme to na podporu barmských disidentů a politických vězňů, skupin, které se snaží bojovat za lidská práva a demokracii. Protože pro ně je to veliká podpora, vyjádření, že někdo na světě bojuje za stejnou věc a že jim pomáhá,“ vysvětluje Kristina Prunerová.

Pro barmské generály představuje otevřenou hrozbu, ona z nich strach ale nemá. Ani patnáctiletá nedobrovolná internace nedonutila Do Aun Schan Su Ťij ustoupit od jejího životního úkolu, kterým je zavedení demokracie v Barmě.

Nejznámější disidentka současnosti je ve své vlasti i ve světě symbolem obdivuhodné a zřídka vídané vytrvalosti a pokory. Dnes jí v rangúnském domácím vězení bude 65 let.

Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij ztělesňuje naději na lepší budoucnost třiapadesátimilionové země, ve které vládne téměř půlstoletí vojenská junta v čele s neúprosnými generály. Od roku 1989 strávila 15 let ve vězení nebo domácím vězení.

Nezdolná bojovnice za lidská práva odmítla emigraci

Naposledy loni v srpnu byla odsouzena k dalším 18 měsícům domácího vězení za údajné porušení jeho podmínek. Nechala totiž u sebe přenocovat Američana, který do jejího domu bez pozvání připlaval přes jezero.

Režim se drobnou černovlásku několikrát pokoušel přinutit k emigraci a tlačil na ni, aby vycestovala za svou rodinou. Nezdolná bojovnice za lidská práva a autorka řady esejů však pokaždé odmítla z obavy, že by jí nebyl umožněn návrat.

Do Aun Schan Su Ťij

(v překladu Su Ťij, dcera Aun Schana) se narodila 19. června 1945 významnému bojovníkovi za barmskou nezávislost, který byl zavražděn v roce 1947. S matkou, vůbec první barmskou velvyslankyní, odjela v roce 1960 do Indie. Vystudovala filozofii a ekonomii na Oxfordské univerzitě a pracovala pro OSN v New Yorku a Bhútánu. Ve Velké Británii se vdala za britského tibetologa Michaela Arise (zemřel roku 1999), s nímž má dva syny - Alexandra (1973) a Kima (1978).

/*json*/{"map":{"lat":50.0919561321,"lng":14.4367003441,"zoom":18,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":50.091801260629,"lng":14.436603784561,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/