Segregace romských žáků přijde stát ročně na miliardy korun

Praha – Romské děti mají stále problémy s rovným přístupem ke vzdělání. I přes apel neziskových organizací jich řada bezdůvodně končí ve specializovaných školách. Světová banka navíc nedávno vyčíslila ekonomický dopad takového vyloučení asi na 16 miliard korun ročně. Koalice 15 nevládních organizací s názvem "Společně do školy" se proto rozhodla apelovat na nově vznikající vládu, aby do programového prohlášení zařadila i problematiku romského vyloučení. Pokud problém nebude vláda řešit, hrozí státu i hromadná žaloba od rodičů dětí, které byly neoprávněně do specializovaných škol zařazené. 

Školní inspekce nedávno prověřila 171 z více než 600 bývalých zvláštních škol a našla 110 žáků, kteří žádný handicap nemají, čtvrtina z nich jsou Romové. Segregační praxi v základních školách označil už dříve za diskriminační i ombudsman Otakar Motejl. „Diskriminace ve školství se potom přímo projektuje do pracovních příležitostí sociálně vyloučených Romů na trhu práce,“ uvedl koordinátor koalice Společně do školy Jan Stejskal.

Světová banka (SB) vyčíslila ekonomický dopad vyloučení asi na 16 miliard korun ročně. Analyzovala totiž i náklady státního rozpočtu spojené s vysokou nezaměstnanosti a nízkými platy sociálně vyloučených. Koalice Společně do školy se navíc domnívá, že náklady mohou být i dvojnásobné. SB totiž vycházela z výrazně podhodnocených údajů. Nově vznikající vládu proto vyzvala, aby se v programovém prohlášení zavázala problém řešit. Mezi prvními kroky by neměla chybět například mediální kampaň zaměřená na předsudky majoritní veřejnosti nebo zavedení roční povinné předškolní docházky, které by pomohlo řešit žalostnou dostupnost mateřských škol.

Předseda ODS Petr Nečas se k návrhu staví vstřícně. „Chceme nesegregované školství, určitě nechceme, aby téměř automaticky romské děti končily ve specializovaných školách, takže to bude součástí vládního programového prohlášení,“ řekl ČT. Své plány na zlepšení vzdělávání Romů má i ministerstvo školství. Dvě vyhlášky ale zatím stále čekají na schválení. Pokud by prošly, zamezily by například zařazování dětí bez retardace do škol určených žákům s mentálním postižením. Zároveň definují žáky se sociálním znevýhodněním a navrhují možné formy podpory.