Praha - Plavecký stadion v pražském Podolí je stále jedním z nejoblíbenějších bazénů v Praze. Areál byl postaven na místě bývalé cementárny a ve své době patřil k největším objektům svého druhu v Evropě. Ani dnes nemá v konkurenci ostatních plaveckých areálů o návštěvníky nouzi. Ještě před cementárnou se na tomto místě nacházel vápencový lom.
Podolí je známé především pro svůj plavecký stadion
Po vytěžení vápencového lomu se v Podolí postavila cementárna. V roce 1959 se již začalo se stavbou plaveckého areálu. Autorem celého projektu je architekt Richard Podzemný. Ten si zvolil pro zakrytí vnitřního bazénu funkcionalistickou stavbu, nechybí ani dva venkovní bazény. Provoz byl zahájen v roce 1965 mezinárodními spartakiádními závody.
V roce 1973 se podolský stadion pyšnil rekordní návštěvností - dosáhla téměř dvou a půl tisíce lidí. „Postupem času jsme vyměnili řadu prvků, zejména v technologii. Kromě rekreačního plavání se zde v současné době odehrávají různé profesionální závody,“ vysvětlil ředitel stadionu Vladimír Srb.
Rozhovor s Vladimírem Srbem a Milošem Kopřivou (zdroj: ČT24)
Kopřiva: Stavba podolského bazénu je originální
Dle slov odborníka na sportovní stavby Miloše Kopřivy je to na svoji dobu originální stavba. „V Československu byly tehdy dvě nejdůležitější – podolský bazén a ještě ten budějovický. Originalita podolského spočívá v urbanistickém kontextu, stavba je mimořádně citlivě zasazená do okolí bývalých lomů. Další důležitou záležitostí je pojetí vlastní bazénové haly a architektonické využití tribuny,“ dodal.
„Rozsah objektu na svoji dobu fungoval minimálně několik desítek let jako špičkové vrcholové zařízení pro plavání. Stavba byla v Československu pro vrcholový sport - plavecký a skokanský, jedinečná,“ podotkl Kopřiva.