Chlum - Pochodem historických jednotek z Rodova směrem k Hořiněvsi začal dnes program vzpomínkových akcí ke 144. výročí bitvy na Chlumu z roku 1866. Hlavní dění je připravené na sobotu, kdy Muzeum východních Čech otevře přístavbu Muzea války 1866 na Chlumu a uskuteční se také hlavní bitevní ukázka.
Na Chlumu začaly vzpomínkové akce k 144. výročí krvavé bitvy
„Nová expozice na Chlumu nabídne ukázky výzbroje i výstroje jednotlivých armád, které se bitvy zúčastnily. Nabídneme také více obrazových materiálů a map bojiště,“ řekl ředitel hradeckého muzea Zdeněk Zahradník. Přes léto bude ve vestibulu umístěná také výstava Via Belli 1866, která podrobně popisuje válku, nabízí mapy i kopie historických vyobrazení.
Muzeum připravilo projekt na opravu a úpravy původní budovy muzea a další dovybavení celé expozice. V původním objektu by mělo vzniknout informační a audiovizuální centrum, vystaveny by také měly být velkoplošné modely historických událostí z bitvy, které by měly doplnit dosavadní expozici.
Vstup Vlastimila Weinera (zdroj: ČT24)
Dostavba původní budovy nabídne kromě nových expozic také lepší zázemí pro správu a údržbu celého areálu a také sociální zařízení pro návštěvníky, kterých se ročně na Chlumu vystřídají desítky tisíc. Muzeum bude do konce září otevřené každý den kromě pondělí, od října do dubna bude přístupné pouze o víkendech. Dospělí zaplatí za vstupenku 40 korun, děti 15 korun. Náklady na výstavbu muzea dosáhly téměř 40 milionů korun, většinu získalo muzeum z evropských fondů.
Do bitvy se zapojí 400 lidí, 30 koní a 20 kanonů
Po sobotním otevření muzea se uskuteční bitevní scéna nazvaná Königgrätz 1866 na motivy historických událostí bitvy. Podle Radka Balcárka z Gardy města Hradce Králové se do bitevní vřavy zapojí na 400 členů historických jednotek, chybět nebudou tři desítky koní a dvě desítky historických kanonů.
Boje mezi pruskými a sasko-rakouskými jednotkami na území dnešního Královéhradeckého kraje vyvrcholily 3. července 1866 při bitvě na Chlumu u Hradce Králové. Při několikahodinové krvavé bitvě zemřelo, bylo zraněno či zajato na 50.000 vojáků. Rakouské jednotky začaly po ztracené bitvě ustupovat směrem na Vídeň a habsburský trůn byl nakonec nucen přijmout pruské podmínky příměří.