Praha – Na pražské ruzyňské letiště dnes po 20 letech přiletěl generál Eduard Vorobjov, který byl v srpnu 1968 členem sovětských okupačních jednotek a o dvě dekády později odjížděl jako poslední sovětský voják z Československa zpátky do své vlasti. Je to vůbec poprvé, co bývalý velitel střední skupiny vojsk v Československu navštívil ČR. Do Česka ho pozval Ústav pro studium totalitních režimů a Slovanská knihovna. Stráví zde čtyři dny a bude mimo jiné prezentovat knihu o ruském pohledu na invazi v roce 1968. Na letišti dnes Vorobjova vítal jen jeho tehdejší hlavní oponent – Michael Kocáb. Ve středu 17. srpna v 18:30 bude Vorobjov také hostem pořadu Interview ČT24.
Poslední sovětský okupant přijel zavzpomínat do Česka
Definitivní odchod sovětských vojáků z Československa začal 20. února 1990, kdy sovětská strana a nová čs. reprezentace podepsaly v Moskvě dokument o návratu 73 000 sovětských vojáků domů. Jedním z hlavních aktérů tehdejšího dění byl i generál Eduard Vorobjov, velitel sovětských vojsk v ČSSR.
První měsíce dohadování odchodu sovětských vojáků byly podle Vorobjova složité. „Zpočátku to bylo napjaté. Neměli jsme pro naše lidi ubytování, složité vztahy jsme měli i s československými vyjednavači. Když poznali, že opravdu děláme vše proto, abychom odešli, zlepšilo se to,“ řekl České televizi. Díky osobnímu nasazení všech aktérů se podle něj nakonec tyto problémy podařilo překonat a odsun sovětských jednotek z Československa rychle realizovat.
Reportáž Tomáše Vlacha (zdroj: ČT24)
Z armády Vorobjov odešel v roce 1994, když odmítl vést vojáky do bojů proti vlastním lidem v Čečensku. Dodnes nelituje a doby sovětského impéria považuje za ty lepší epizody v dějinách: „Spolupráce s Američany i NATO? To je vaše věc. Já bych si jen přál, aby se to, čemu jsme tady položili v roce 91 základ, odrazilo na vřelejších a přátelštějších vztazích mezi našimi zeměmi,“ uzavřel.
Eduard Vorobjov (1938)
Narodil se v ruské Voroněži. Vystudoval střední stavební školu a krátce poté vstoupil do sovětské armády. V roce 1961 absolvoval vojenské učiliště v Baku, pak sloužil v sovětských jednotkách na Ukrajině a ve východním Německu. V srpnu 1968 byl součástí sovětských jednotek, které z NDR vstoupily do ČSSR a obsadily oblast kolem Domažlic. Po návratu do SSSR a velitelských štacích na Ukrajině, v Arménii a v Afghánistánu se do Československa vrátil v roce 1987 jako vrchní velitel sovětské Střední skupiny vojsk. Účastnil se složitých jednání o odsunu sovětských jednotek z ČSSR a po návratu do Ruska se stal prvním náměstkem velitele ruských pozemních vojsk. V roce 1994 se odmítl účastnit vojenské operace v Čečensku a rezignoval na všechny armádní funkce. Aktivně se zapojil do politiky a stal se blízkým spolupracovníkem reformního ruského premiéra Jegora Gajdara. V letech 1999–2007 působil jako poslanec ruského parlamentu za stranu Svaz pravicových sil. Je ženatý, má dvě dospělé děti.
Ústav pro studium totalitních režimů je spoluvydavatelem knihy s ruským pohledem na invazi do někdejšího Československa v roce 1968. Unikátní publikace podle ústavu představuje první pokus o ucelenější pohled na ruské vnímání vpádu vojsk zemí Varšavské smlouvy. Vorobjov do knihy poskytl rozhovor.