Drobil: Škrty výstražný systém ČHMÚ proti povodním nenaruší

Praha - Plánované škrty by podle ministra životního prostředí Pavla Drobila výstražný systém Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) proti povodním narušit neměly. Ministr to oznámil na dnešní tiskové konferenci se zástupci ČHMÚ. Ušetřit by měl ústav až deset procent státních dotací. Drobil pochválil činnost ústavu v minulém týdnu. Ten varoval už od minulého čtvrtka před velkou intenzitou srážek a hrozícími povodněmi. ČHMÚ využívá od začátku roku při modelování pravděpodobných srážek model Aladin, díky němuž může i lépe předpovídat hrozící povodně. Kde přesně srážky spadnou, ale neví nikdo.

ČHMÚ by se měl nyní občanům více otevřít, aby byli co nejlépe informováni. „My předpovíme určité nebezpečí. Posléze jdou naše výstrahy přes Generální ředitelství hasičského záchranného sboru, přes krajské informační systémy až na obce. A pak by se měly dostat k občanům, kteří by měli reagovat,“ prohlásil ředitel ČHMÚ Ivan Obrusník. Podle něj se musí zlepšit připravenost obyvatelstva, aby dovedlo v případě nutnosti rychle reagovat. „Nikdy ale nebudeme schopni říct, že tady v horní dolní na horním konci budou lidé mít za chvíli 2,5 metru vody,“ řekl jeden z meteorologů.

„Je třeba, abychom si všichni zvykli na to, že ty povodně budou,“ upozornil klimatolog Radim Tolasz s tím, že je lepší brát výstrahy vážně a raději se dvakrát zbytečně připravit na možné povodně a potřetí si zachránit život. To prý byl problém právě při povodních o minulém víkendu, kdy lidé nereagovali na výstrahy meteorologů až do chvíle, než velká voda zatopila jejich obec. Škody v Ústeckém a Libereckém kraji půjdou do miliard korun, zemřelo nejméně pět lidí. ČHMÚ navíc dnes vydal další varování, že v noci na pátek opět hrozí vydatné srážky a až do konce víkendu budou v celé republice silné bouřky.

Video TK Pavla Drobila a zástupců ČHMÚ k předpovídání povodní
video

TK Pavla Drobila a zástupců ČHMÚ k předpovídání povodní

Drobil ke škrtům pro ČHMÚ:

„Úspory v řádu do deseti procent musíme najít a já jsem přesvědčený, že je najdeme. Škrty ale budou bolet v každém rezortu.“


Ministerstvo životního prostředí se nevyhne plánovaným škrtům a stejně tak i ČHMÚ. „Škrty se dotknou bohužel i Českého hydrometeorologického ústavu. Je naší povinností udělat vše proto, aby všechny služby, které tento ústav poskytuje, byly zajištěny. Žádné škrty se nemohou této služby dotknout,“ konstatoval Drobil. Ministerstvo musí ještě v tomto roce ušetřit 200 milionů korun, další půlmiliardové škrty jej čekají v roce 2011. ČHMÚ zaměstnává asi 800 lidí, roční provoz stojí státní pokladnu 350 milionů korun. Státní dotace přitom tvoří pouze polovinu jejich rozpočtu, na zbytek si musí vydělat komerční činností.

O tom, zda se bude šetřit na platech či na investicích, ale teprve rozhodne ředitel ústavu Obrusník. Ten řekl, že se budou snažit šetřit tak, aby to neovlivnilo kvalitu předpovědí. „Budeme se snažit, aby omezení výstražné služby bylo co nejmenší,“ uvedl Obrusník. Pět procent by prý mohli ušetřit třeba propuštěním části zaměstnanců, dalších pět procent snížením platů. Zároveň prý asi posunou životnost některých přístrojů třeba ze čtyř let na pět, mohou také omezit počet některých měření.

Kompletní informace a předpovědi proto ústav poskytuje za úplatu, většinu údajů si ale mohou lidé vyhledat zdarma na jejich webu. ČHMÚ na rozdíl od jiných institucí navíc může čerpat peníze z Evropských fondů jen velmi obtížně. Kromě meteorologie a hydrologie se ústav zabývá také klimatologií a čistotou ovzduší.

Superpočítač Saxana pomáhá meteorologům předpovídat povodně

ČHMÚ využívá při modelování pravděpodobných srážek model Aladin, jeho data ale porovnává i s jinými systémy ze zahraničí, třeba z Německa, Anglie nebo USA. Tato data se ale někdy výrazně rozcházejí. Tento model zpracovává superpočítač Saxana, který meteorologové získali na začátku roku. Právě díky Aladinovi mohou meteorologové varovat před povodněmi.

Přístroj stál sedmdesát milionů korun. „Moderní počítač je mnohem výkonnější, takže může dát přesnější předpověď,“ řekl Michal Baťka z matematicko-fyzikální fakulty UK. Programy určené pro Saxanu - model Aladin, byl vytvářen v Toulouse od 90. let. Meteorologický model předpovídá fyzikální vlastnosti atmosféry na základě rovnic hydrodynamiky. Z počátečního stavu atmosféry počítá jeho vývoj – teplotu, tlak, proudění. Předpověď srážek je však velmi komplikovaná.

V atmosféře platí Archimédův zákon. Když je teplejší vzduch v nižších hladinách, je lehčí než vzduch nad ním, tak nastane konvektivní výstup – vzduch jde vzhůru a přitom se ochlazuje a sráží se z něj voda – a vznikají srážky. „Nedá se ovšem předpovídat, kde přesně tento proces bude. Dá se pouze předpovědět, že jsou podmínky pro to, aby nastaly bouřky a srážky, ale nevíme přesně, kde spadnou,“ prohlásil Baťka.

Srážky
Srážky