Praha – Až čtvrtina dětí může v něčem vyniknout, české školy ale prý neumí malé talenty podchytit. Odhalit u žáků specifické nadání a podporovat je chce totiž individuální přístup, v přeplněných třídách na to ale nemají kantoři čas. Myslí si to předsedkyně společnosti Talent a nadání Eva Vondráková.
Každé čtvrté dítě je talent, jenže škola jej nepodpoří
„Světové výzkumy uvádějí, že 20 až 25 procent dětí by dokázalo vyniknout, kdyby mělo adekvátní podmínky,“ říká Vondráková. Nejde přitom jen o chytré děti, které by dokázaly zazářit ve vědě, ale také o žáky s uměleckým nadáním. V českých školách podle školní psycholožky Vondrákové nemají učitelé čas věnovat se individuálnímu rozvíjení talentů, ve většině tříd také nemají k dispozici asistenta pedagoga. Kantoři se navíc musejí věnovat i žákům s poruchami učení.
Právě poruchy učení jako dyslexie nebo dysgrafie, ale také třeba špatné rodinné zázemí ztěžují odhalení talentů. Tyto děti totiž často mívají horší prospěch nebo problémy s chováním, a tak často okolí ani nenapadne, že v nich dřímá skrytý potenciál. „Jednoho takového s poměrně těžkou formou dyslexie mám ve třídě. Čte pomalu, ale jestliže má dostatek času, je schopen z textu vytěžit mnohem více než ostatní děti,“ uvádí příklad ze své praxe učitelka Zuzana Večerková.
„Dávám ročně 35 milionů na soutěže a olympiády talentovaných dětí.“
Jak rozpoznat talent od nejútlejšího věku
Tato „riziková nadání“ jsou jedním z témat pražské konference, kde vystupují experti ze Světové rady pro nadané a talentované děti. Řeč je také o tom, jak u dětí vzbudit zájem o matematiku a přírodovědné obory, jak rozpoznat talent od nejútlejšího věku nebo o tom, jak mohou malým géniům pomáhat jejich rodiče.
Reportáž Ley Surovcové (zdroj: ČT24)
Na konferenci vystoupí odborníci ze zemí s nejúspěšnějšími vzdělávacími systémy na světě, například z Jižní Koreje, Singapuru nebo Finska. Mluvit se bude i o mezinárodním testování znalostí žáků. Při posledním měření se totiž české děti propadly nejvíc ze všech.