Političtí vězni zavzpomínali v hostýnské bazilice

Hostýn - Již po osmnácté se konala tradiční pouť bývalých politických vězňů na vrchol Hostýn na Kroměřížsku. V rámci tzv. muklovské pouti, která je připomínkou obětí komunistických lágrů - mementem dlouhých let ve vězení, mučení a smrtí lidí, kteří byli minulému režimu nepohodlní, se sešli členové Konfederace politických vězňů a další političtí vězni. Jejich paměť je nenahraditelným svědectvím o minulosti středoevropského prostoru s velkým přesahem do budoucnosti. Komunistický režim poslal do vězení dvě stě tisíc lidí. Hostýnská pouť je setkáním těch, kteří přežili, a takových je dnes už jen okolo dvou tisíc.

Leo Žídkovi je dnes 78 let, v roce 1951 ho komunisté nepustili k maturitě, a když chtěl odejít studovat do Německa, zatkli ho za velezradu. „Měli mě tam převézt dva agenti, kteří se vydávali za ilegální pracovníky, ale byli to agenti-provokatéři, spolupracovníci s STB, takže místo do zahraničí mě dovedli do kriminálu,“ vzpomíná Žídek. 

Vyprávění Leo Žídka je pak už plné tragických momentů. Ve vězení strávil osm roků, musel pracovat v jáchymovských uranových dolech. Pražský arcibiskup Dominik Duka, který se slavnostní mše ujal, zažil komunistické represe na vlastní kůži také. Ještě jako dítě navštěvoval na Mírově svého tatínka, v 80. letech byl zavřený sám.

Reportáž Filipa Zdražila (zdroj: ČT24)

Dominik Duka

„Je to společenství lidí, které považuji za svědomí národa. Je opravdu důležité, aby tato pouť byla jakousi vstupní branou pro tu další generaci.“


V hostýnské bazilice nebylo k hnutí, věkový průměr poutníků ale byl vysoko nad šedesát let a mladých přišlo minimum. „Mladí lidé k tomu mají trochu daleko. Je to vina celého toho systému, který nedokázal vytvořit přechod mezi komunismem a demokratickou společností, a to především v oblasti školství,“ postěžoval si politický vězeň František Šedivý.