Ústí nad Labem - Kriminalistům se podařilo po 16 letech objasnit vraždu, jejíž obětí byla pětapadesátiletá žena z Ústí nad Labem. Pomohla k tomu analýza vzorků z databáze DNA, pravděpodobný vrah už totiž ve vězení je, a to za vraždu své babičky. V případě odsouzení muži hrozí 25 let až výjimečný trest. Odborníci ale varují, že profily DNA nemusí být stoprocentně spolehlivé.
Policie objasnila vraždu po 16 letech, pomohly vzorky DNA
Podle kriminalistky Heleny Pšeničkové se policistům před 16 lety podařilo na místě vraždy zajistit vzorky krve, protože se pachatel při činu poranil. Protože se ale tehdy nedělaly testy DNA, pachatele se nepodařilo odhalit. Vzorky však byly archivovány v kriminalistickém ústavu, který se podle Pšeničkové občas vrací ke starým případům, dělá testy DNA a porovnává je se vzorky, které má v databázi.
Experti: Shoda DNA nemůže sloužit jako přímý důkaz
Reportáž Terezy Baldové a Antonína Šimůnka (zdroj: ČT24)
Vzorek muže, kterého nyní policisté obvinili, v databázi je, protože násilník je ve vězení. Před dvanácti lety zabil svoji babičku. Pšeničková uvedla, že případ stále ještě není promlčený, protože se jedná o vraždu, ze které měl pachatel majetkový prospěch. V těchto případech je promlčecí doba 20 let. Nevyloučila, že by se tímto způsobem mohlo podařit objasnit i další vraždy. Existují údajně další starší případy, kdy kriminalisté vraha nenašli, ale mají z místa činu biologické stopy.
Experti ale varují, že profily DNA nemusí být stoprocentně spolehlivé, zvlášť v případech, kdy jde o staré vzorky, které mohly být na místě činu kontaminované dalšími. Podle forenzního genetika Daniela Vaňka by proto shoda měla sloužit především jako vyšetřovací pomůcka: „V žádném případě nemůže sloužit jako přímý důkaz.“ Databázi DNA odsouzených a obviněných kritizoval před dvěma lety i ombudsman, na kterého se obrátili někteří vězni s tím, že jim vzorky byly odebrány násilím. Proti je i Úřad na ochranu osobních údajů, podle kterého je jejich shromažďování nezákonné.
Vzorek DNA