Správa Šumavy změní rozdělení zón i zásahy do nich

Plzeň - Správa Národního parku Šumava připravila nový návrh zonace Šumavy. Jde o změnu v koncepci bezzásahových zón, které v současnosti čítají na 135 územních fragmentů. Podle nové koncepce se mají tyto ostrůvky prvních zón sloučit do 10 až 12 územních celků prvních zón. S iniciativou přišel již dříve ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS), ředitel Národního parku Šumava František Krejčí dnes ve Studiu ČT24 vysvětlil, že nové rozčlenění má vytvořit celistvá území s největším stupněm ochrany, zároveň mají být jádrové ostrovy dostatečně veliké na to, aby se zde mohla nerušeně rozvíjet příroda. Prales, kterého se nesmí dotknout lidská ruka, má zabírat rozlohu v rozsahu 10 až 12 procent z celkové výměry národního parku.

„Navrhujeme, aby území, kde se nebude zasahovat, tvořila zhruba jednu třetinu,“ uvedl Krejčí a dodal, že o návrhu se ještě bude jednat se zástupci krajů, starosty a odborníky. Ředitel NP rovněž zdůraznil, že správa v budoucnu hodlá sledovat průnik mezi současným typem péče o lesy a nelesní ekosystémy a zonací NP Šumava. „To znamená, že první zóna nebude striktně celá bezzásahová,“ vysvětlil Krejčí.

V předkládaném návrhu jsou již podle Krejčího doporučeny zásahy v první zóně, například jde o údržbu oplocenek, revitalizaci rašelinišť či podsadby lesních dřevin. „Nemůžeme v první zóně hovořit o celkové bezzásahovosti,“ tvrdí Krejčí. Při otázce na to, zda se v budoucnu bude zasahovat v první zóně třeba i proti kůrovci, ředitel Krejčí zastává názor, že protikůrovcové zásahy budou probíhat pouze v okrajových oblastech. Nová zonace má být podle jeho slov podkladem pro nový plán péče o NP Šumava a ten se obvykle zpracovává na deset let.

Video Ředitel NP Šumava František Krejčí ve Studiu ČT24
video

Ředitel NP Šumava František Krejčí ve Studiu ČT24

Konflikt budí otázka kácení kůrovcem napadených stromů

V první zóně bude podle představ vedení NP možné třeba vysazovat nové stromy, ale ne kácet ty napadené třeba kůrovcem. Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola (ČSSD) pro ČT řekl, že s takovou realitou není ochoten se smířit. Politici totiž považují zóny, kde se nesmí kácet, za doslova inkubátor pro kůrovce. Ekolog z Hnutí Duha Jaromír Bláha ale oponuje, že území ponechané přírodě by se v žádném případě nemělo zmenšovat. „Připustit v tomto území zásahy proti kůrovci by byl masakr lesa,“ zdůraznil Bláha.