Po volbách vzrostla důvěra ve sněmovnu, Senát i prezidenta

Praha - Po květnových volbách do Poslanecké sněmovny mírně vzrostla důvěra lidí v obě parlamentní komory i prezidenta. Tradičně nejdůvěryhodnější z těchto ústavních institucí je v očích veřejnosti hlava státu. Václavu Klausovi v září věřilo 76 procent lidí, což je jedno z nejvyšších čísel, jakých ve svém prezidentském působení od roku 2003 dosáhl. Sněmovně nyní věří 37 procent dotázaných a Senátu 28 procent, uvedla dnes agentura STEM v průzkumu. Nejvíc si polepšila dolní komora, které v únorovém průzkumu věřilo 28 procent lidí. Senátu v únoru důvěřovalo 24 procent a prezidentovi 75 procent respondentů.

Nejpevněji je podle STEM zakotvena důvěra k prezidentu Klausovi, téměř čtvrtina dotázaných (24 procent) říká, že mu „určitě důvěřuje“. Důvěra v instituci hlavy státu je v tuzemsku tradičně vysoká, za celou dobu Klausova působení v nejvyšším úřadu je velmi stabilní a pohybuje se kolem 70 procent odpovědí.

Naopak největší intenzitu nedůvěry zaznamenávají výzkumy u Senátu - třetina respondentů v září uvedla, že této instituci „určitě nedůvěřuje“. Mimořádně nízká byla důvěra v Senát hlavně v prvních letech po jeho naplnění, tedy po roce 1996. Ještě v roce 2000 mu podle tehdejšího průzkumu STEM věřilo jen 18 procent lidí. Postupem času si Senát v tomto ohledu o něco polepšil, i přesto si ze tří sledovaných institucí dlouhodobě stojí v průzkumech veřejného mínění nejhůř.

Klausovi důvěřují sympatizanti všech pěti parlamentních stran

Důvěra ve sněmovnu podle STEM prochází v dlouhodobém pohledu oscilacemi, které do jisté míry kopírují volební cyklus. Nynější průzkum odráží pociťovanou naději, která souvisí s květnovými parlamentními volbami a s následnými změnami na politické scéně. Nejvyšším ústavním institucím více důvěřují sympatizanti stran vládní koalice, podstatně méně příznivci opozičních stran. „Prezidentu Klausovi nicméně důvěřuje většina sympatizantů všech pěti parlamentních stran,“ uvedl STEM.

Senátoři při hlasování
Zdroj: ČT24
Vydáno pod