Ústavní soud škrtal v zákoně o soudech

Brno - Ústavní soud (ÚS) vyškrtl ze zákona o soudech a soudcích možnost přidělit soudce dočasně k ministerstvu spravedlnosti. V rozhodnutí ÚS porušuje přidělování principy dělby moci a může zpochybnit pozdější nezávislost soudců. Ve sporné justiční reformě provedl ÚS i další změny. Novelu zákona o soudech a soudcích napadla skupina senátorů, podle nichž změny oslabily nezávislost justice. Senátoři zpochybnili celou řadu institutů obsažených v zákoně, valnou část návrhu ale Ústavní soud zamítl.

Ústavní soud rovněž znemožnil opakování výkonu funkce předsedů a místopředsedů soudů, což podle výnosu ÚS vytváří podmínky pro vznik „personální korupce“. Možnost opětovného jmenování ministrem spravedlnosti prý může funkcionáře motivovat k tomu, aby vycházeli vstříc exekutivě, což je v rozporu s principy nezávislosti a nestrannosti soudnictví.

Ústavní soudci zrušili i jedno z přechodných ustanovení zákona, podle kterého měla předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová zůstat ve funkci ještě pět let po schválení reformy, zatímco šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa dostal desetiletou lhůtu. Platnost tohoto zásahu ale ÚS odložil, aby mohli zákonodárci schválit novou úpravu.

„Tímto způsobem se vytváří prostor pro zásah do fungování tohoto soudu jako nejvyšší soudní instance ze strany výkonné moci.“

Kritizovali ústavní soudci změny, jež umožnily zvýšit počet místopředsedů Nejvyššího soudu. Podle ÚS není problém v samotném zvýšení, ale v tom, že zákon není dostatečně určitý. Po reformě dal zákon prezidentovi prakticky neomezenou pravomoc místopředsedy jmenovat.

Ze zákona rozhodnutím ÚS zmizí rovněž ustanovení, které umožnilo ministru spravedlnosti dočasně zprostit výkonu funkce předsedu nebo místopředsedu soudu po zahájení kárného řízení. V právní úpravě podle ústavních soudců chybí opravný prostředek, jímž by se mohli funkcionáři bránit. Existuje prý příliš velké riziko zneužití, a to zvláště kvůli tomu, že ministr spravedlnosti může sám kárné řízení zahájit.

Novelu schválil parlament v roce 2008, kdy funkci ministra spravedlnosti zastával Jiří Pospíšil (ODS). Šlo o reakci na nález ÚS v případu neúspěšného odvolání Ivy Brožové z čela Nejvyššího soudu. Podle části právnické obce však novela místo posílení nezávislosti soudní moci přinesla ještě více pravomocí exekutivě.