Praha - Srovnávání žáků 5. a 9. tříd bude mít vliv na financování základních škol. Ty by už neměly dostávat peníze pouze podle počtu žáků, ale také podle kvality vzdělávání. Která škola je kvalitní, ukážou právě výsledky srovnání znalostí žáků, avizoval dnes na brífinku ministr školství Josef Dobeš (VV). Srovnání žáků má odstartovat v roce 2013, mělo by být obdobou státních maturit na středních školách.
Chytří žáci 5. a 9. tříd přinesou školám peníze
„Pokud chceme kvalitní vzdělávání, musíme finančně zvýhodnit kvalitní školy,“ uvedl Dobešův náměstek pro regionální školství Ladislav Němec. Zatím kvalita škol v Česku pokulhává. Podle Dobeše jim dala reforma příliš volnosti. Škol je příliš, perou se o žáky a nemyslí na kvalitu. „Mezinárodní srovnání nám ukazuje klesající úroveň a snižující se konkurenceschopnost našich žáků,“ upozornil Dobeš.
Ředitelé nový systém vítají
„Ředitelé zjišťují, že jsou rozdíly mezi školami a třídami, takže je to krok správným směrem,“ míní ředitel ZŠ Uhříněves Jiří Mikula.
GALERIE
videogallery_42652
Nový systém financování škol, který by zohlednil jejich kvalitu, by měl být připraven do roku 2011. Zda to bude pro školy razantní změna ovšem ministerstvo neupřesnilo. Náměstek však upozornil, že minimálně v prvních letech srovnávání se podle záměru nebudou sestavovat žebříčky škol, výsledky žáků by měly sloužit pouze konkrétní škole k posouzení vlastních silných a slabých stránek.
Ve hře je více variant - dopady se různí
Jasnou představu o tom, jak by mělo odměňování škol vypadat, zatím nemá ani samo ministerstvo. Ve hře je podle Jany Strakové z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy několik variant. Podle jedné z nich by vyšší dotace dostávaly kvalitní školy, podle další by naopak více prostředků a metodickou pomoc čerpaly přednostně školy, jejichž žáci by v testech byli méně úspěšní.
Zvláště první scénář by sice více ocenili ředitelé kvalitních škol, Straková ovšem varuje před jeho riziky. „Došlo by k tomu, že by se ještě více než v dnešní době školy rozdělovaly na ty, které vzdělávají žáky z dobrých rodin a žáci tam dosahují dobrých výsledků, a na školy, které vzdělávají žáky ze špatných rodin a kde ti žáci dosahují špatných výsledků,“ varovala. Školy by se navíc zřejmě mnohem více zaměřovaly na výuku v oblastech, které je možné testovat, a opomíjely by netestovatelné cíle vzdělávání, jenž jsou ovšem neméně důležité.
Ministerstvo ale tvrdí, že má lék i na tato negativa. V hodnocení škol by například mělo být zohledněno, jak školy začleňují děti s nejrůznějšími poruchami učení nebo děti handicapované.
Výsledky škol ovlivní jejich osnovy
Kromě změny systému financování by nové srovnávací zkoušky měly sloužit i k případné úpravě školních osnov. Výsledky jednotlivých škol zároveň poskytnou zřizovatelům škol, tedy obcím, vodítko při redukci sítě škol. Kvůli slabým populačním ročníkům jsou totiž školy naplněny jen ze 60 procent, a ministerstvo by proto rádo některé školy sloučilo nebo zrušilo.
Výsledky deváťáků by prý mohly za několik let uznávat i střední školy místo přijímacích zkoušek. Podobný systém už v současnosti praktikují některé školy v Moravskoslezském kraji, v letech 2004 až 2008 se podobné srovnávání dělalo ve všech krajích vyjma Prahy.
Děti ve škole