Soud osvobodil údajného „vora v zakoně“ Soghojana

Praha - Městský soud v Praze dnes nepravomocně zprostil Andranika Soghojana obžaloby z osnování vraždy arménského podnikatele. Nepodařilo se prokázat, že Soghojan a další obžalovaní měli podíl na organizování vražd. Výpovědi klíčového svědka byly navíc podle soudu nevěrohodné. Armén Soghojan je podle spisu „vorem v zakoně“, tedy vysokou kriminální autoritou zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Podle žalobce si vraždu podnikatele objednal v roce 2007. Najatý vrah omylem usmrtil řidiče společnosti Sazka a v centru Prahy pobodal dalšího muže. V přípravě vraždy Arména podle spisu Soghojan za pomoci dalších obžalovaných pokračoval i později.

Vedle Soghojana si zprošťující verdikt vyslechli i další tři muži - Čečenec Gilani Alijev a Arméni Arsen Kakosjan a Roman Melkonjan. Magomedu Alijevovi, který má české občanství, soud uložil tři a půl roku ve vězení za vydírání. Soghojanovu údajnému arménskému pobočníkovi Arsenu Arakeljanovi vyměřil úhrnný trest 18 měsíců za nedovolené ozbrojování a padělání řidičského průkazu. Státní zástupce se na místě odvolal proti všem zprošťujícím výrokům městského soudu. Ústavní soud letos v dubnu při projednávání případu podnikatele Milana Zádamského zrušil spornou část trestního řádu a nařídil, že obžalovaný bude vždy po vydání zprošťujícího rozsudku neprodleně propuštěn z vazby.

Arakeljan opuští vazební věznici proto, že tam již strávil vyměřených 18 měsíců. Dnešní soudní rozhodnutí vyvolalo potlesk z řad příbuzných a přátel propuštěných mužů. Soghojan v minulosti opakovaně obvinění odmítl, s arménským podnikatelem prý byli přátelé. Jeho obhájci nesouhlasili s tím, že by byl jejich klient vorem v zakoně. Advokáti všech obviněných zpochybnili důvěryhodnost klíčového svědka obžaloby, vina jejich klientů podle nich nebyla prokázána.

Reportáž Pavly Sedliské (zdroj: ČT24)

Martin Klimo, obhájce Andranika Soghojana:

„Jsem přesvědčen, že Andranin Soghojan není vorem v zakoně a jsem přesvědčen o jeho nevině.“


Předseda trestního senátu Libor Vrba zprošťující verdikty v případech vraždy řidiče Sazky a pobodání muže na Václavském náměstí odůvodnil tím, že obžaloba vycházela prakticky výhradně z výpovědi svědka Tagira Tarsžojeva. Ten již dříve přitom dostal pravomocně tříletý trest vězení za vydírání, protože měl sám prsty v incidentu na Václavském náměstí. Jeho výpovědi soud až na otázku účasti Magomeda Alijeva, v jehož případě byly podle Vrby k dispozici další důkazy, označil za nevěrohodnou.

Soudce poukázal na to, že přes spolupráci s Bezpečnostní informační službou (BIS) se Tarsžojev nesnažil trestné činnosti zabránit, ale byl sám součástí „ruskojazyčných zločineckých struktur“. Podle Vrby například nezabránil vraždě řidiče Sazky, přestože prý o chystaném zločinu věděl. Svědčit začal podle soudce proto, aby si pomohl poté, co byl zadržen a obviněn. Mužova identita navíc nebyla nikdy ověřena, soudce přihlédl i ke znaleckému posudku psychologa, který hovořil v Tarsžojevův neprospěch. Při absenci dalších důkazů soud vynesl osvobozující verdikt, řekl Vrba.

V případech dvojnásobné přípravy vraždy pak obžaloba podle soudce stála téměř výhradně na odposleších. Ani to k odsuzujícímu verdiktu nestačilo. Podle Vrby se bezpečně neprokázalo, že se skutky vůbec staly. Dodal, že údajný cíl, arménský podnikatel, navíc v přípravném řízení popřel, že by mezi ním a obžalovanými byly nějaké rozpory, dluhy nebo nevyřízené účty. „Přitom se jedná o osobu, na kterou měl být pořádán od podzimu 2007 až do roku 2009 hon obžalovaným Soghojanem, jeho krajany a najatými osobami,“ řekl soudce.

Obžaloba tvrdí, že arménský podnikatel se provinil proti nepsaným zločineckým zákonům tím, že ze získané částky jednoho milionu amerických dolarů neodevzdal polovinu do společné pokladny. Soghojan se prý proto s Gilanim Alijevem dohodl na jeho likvidaci. Vraždou chtěl Soghojan podle spisu zastrašit arménskou komunitu žijící v Praze a získat vliv nad komunitou čečenskou. Gilani Alijev pak zajištěním vraždy údajně pověřil Magomeda Alijeva, který si na čin zjednal Ukrajince Timura Treťjakova, a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí.

Treťjakov dostal za trest 22 let ve vězení

Tam Treťjakov napadl nožem Arména, o němž se mylně domníval, že je zamýšlenou obětí. Pobodanému zachránil život rychlý lékařský zákrok. O 14 dní později se Treťjakov pokusil provést objednanou vraždu znovu. Od Magomeda Alijeva prý dostal střelnou zbraň a od Arakeljana a Kakosjana informaci, že nepohodlný Armén bydlí na Vinohradech a jezdí luxusním vozem Bentley. Treťjakov se ale i tentokrát spletl a zastřelil pětadvacetiletého otce dvou dětí, který na Vinohrady shodou okolností přijel s luxusním vozem ředitele společnosti Sazka. Najatého vraha Treťjakova loni soudy potrestaly 22 lety vězení.

Soghojan pak podle obžaloby v říjnu 2008 a únoru 2009 pověřil Arakeljana sestavením dvou skupin, které měly pronásledovaného podnikatele vyhledat, sledovat a předvést za účelem jeho fyzické likvidace. V jedné ze skupin byl podle spisu i Melkonjan.

Městský soud poslal za nájemnou vraždu a pokus o vraždu Treťjakova na doživotí.
Zdroj: ČT24