Klaus vyznamenal 22 lidí, mezi nimi Knížáka, Jágra a Maciuchovou

Praha - Prezident Václav Klaus vyznamenal při příležitosti výročí vzniku samostatného československého státu 22 osobností. Nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, propůjčil veteránům druhé světové války Emilu Bočkovi, Marii Ljalkové-Lastovecké a Janu Plovajkovi. Řád vojenské skupiny dostali za zásluhy o obranu státu a bojovou činnost.

Mezi oceněnými jsou rovněž ředitel Národní galerie Milan Knížák, hokejista Jaromír Jágr, herečka Hana Maciuchová, básník Karel Šiktanc a programová ředitelka karlovarského filmového festivalu Eva Zaoralová. Obdrželi Medaili za zásluhy. "Když  člověk tohle neprožil (válku) a neměl takhle dramatický osud, tak si klade otázku, proč zrovna já, proč ne někdo jiný, zasloužilejší… když jsem viděla, že oceňují vědce, tak já uznávám, že vědecká práce je asi důležitější než organizace festivalu," skromně uvedla Zaoralová.

Boček se účastnil jako stíhací pilot bojů na západní frontě. V roce 1946 byl propuštěn z armády, nyní působí jako předseda Svazu letců RAF v Brně. Ljalková-Lastovecká působila v československé jednotce v tehdejším Sovětském svazu. Byla zdravotnicí a jako jedna z prvních žen se účastnila bojů jako odstřelovačka. „Jsem překvapena i dojata, je to nádherné vyznamenání pro mě,“ řekla po ocenění Lastovecká. U československé jednotky působil i Plovajko; v roce 1948 byl zatčen a propuštěn z armády a perzekvován byl i po roce 1968.

video

Prezident Klaus předával státní vyznamenání

Řád Tomáše Garrigua Masaryka převzali sportovec, první trenér Emila Zátopka, ale také politický vězeň Jan Haluza a agentka-chodkyně Julie Hrušková, která byla při jedné z akcí zatčena, mučena a strávila 11 let ve vězení. Stejný řád Klaus propůjčil odbojáři proti nacismu a komunismu Janu Jankovi, který byl po roce 1948 jako člen skautské odbojové skupiny odsouzen k trestu smrti, jenž mu byl změněn na 20 let vězení. Řád obdržel rovněž bojovník proti komunismu Josef Vlček, jenž je spjat s Maticí Cyrilometodějskou. Vlček je příznivcem iniciativy D.O.S.T., která Klause podporovala v odporu proti Lisabonské smlouvě.

Medaili za zásluhy Klaus udělil celkem 15 lidem. Vedle Knížáka, Jágra, Maciuchové, Šiktance a Zaoralové vyznamenání dostali bohemista František Daneš, kněz, pedagog a spoluzakladatel Rádia Proglas František Fráňa a hasič Roman Hlinovský, který velel záchranářům při srpnové povodni v Libereckém kraji. Oceněn byl dále vědec Miroslav Kutílek, jenž se zabývá i klimatickými změnami a má na ně podobný názor jako Klaus, a manažer Jiří Michal, který je znám zejména svým působením ve firmě Zentiva.

Vyznamenání dostal matematik Jaroslav Nešetřil, virolog, imunolog a imunopatolog Karel Raška, dětský kardiolog Milan Šamánek, dirigent Vladimír Válek a fyzikální chemička Blanka Wichterlová.

Loni Klaus vyznamenal 23 lidí. Byl mezi nimi zpěvák Karel Gott a nyní již sedminásobný vítěz Velké pardubické, žokej Josef Váňa.


Milan Knížák o ocenění:

„Jsem kontroverzní postava, a jako kontroverzní postava jsem to dostal. Od kontroverzního prezidenta Klause. Jste spokojení?“ odpověděl na dotazy novinářů Knížák.

Filmová publicistka Zaoralová, hokejista Jágr či úspěšný šéf Zentivy Michal považují ocenění z rukou prezidenta Klause za velkou poctu. Jágr ještě před samotným oceněním řekl, že by si vyznamenání zasloužila řada jiných lidí, ať už sportovců, nebo především osobností z jiných oborů, než on sám. Nejvíce se ale asi bude diskutovat o vyznamenání šéfa Národní galerie Knížáka. Ten vždy vzbuzoval rozporuplné reakce. Šéfredaktor Art + Antiques Jan Skřivánek hodnotí Knížákovu tvorbu radikálního umělce, který provokoval komunisty. „Jeho tehdejší tvorba, ty performance a akce byly velice důležité a inspirativní a myslím, že je nikdo nezpochybňuje.“ Podobně hovoří i historik umění Jiří Machalický: „Vyžadovaly značnou odvahu v té době, to je to nejzajímavější, co on přinesl českému umění a vlastně i mezinárodnímu.“ Jako šéf Akademie výtvarných umění dokázal podle Skřivánka Knížák školu zreformovat a zbavit ji profesorů, kteří tam působili za normalizace. Lenka Lindaurová, kritička umění, Knížákovi ale vytýká, že za dobu jeho vedení Národní galerie se instituce uzavřela a nekomunikovala. „O to, že je mediální hvězda, se uměl vždy postarat - i o vhodné spojení s vhodnými politiky,“ dodává.

Komentář analytika ČT Jindřicha Šídla:

0„Státní vyznamenání je něco jako milost. Pravomoc prezidenta republiky, která odráží pouze jeho osobní výběr, rozhodnutí i osobní vkus. Mezi těmi lidmi jsou nesmírně zajímavé osobnosti. Do včerejška jsem neslyšel například o paní Ljalkové-Lastovecké, to je úžasný příběh, který si možná říká o zfilmování. Sestava je obecně taková, jaká bývá každý rok, objevují se tam lidé postižení komunistickým režimem, hrdinové odboje, vědci, občas nějaký umělec, sportovec. To, že to dostal Jaromír Jágr, možná u lidí, kteří mají intelektuální tendenci pohrdat sportem, působí úsměšně, ale Jágr je nejúspěšnější český sportovec v kolektivním sportu všech dob. I Václav Havel uděloval ceny sportovcům. A pak ve výběru musí být tzv. Klausovské provokace, to je jeho plné právo. To je letos ocenění Milana Knížáka.“