Social Watch kritizuje chystané vládní reformy

Praha - Zpráva Social Watch 2010 kritizuje českou vládu za plošné škrty dávek i chystané reformy. Ty prý ohrožují hlavně lidi s nízkým příjmem a svobodné matky s dětmi, kterým tak hrozí chudoba. Problémem je podle dokumentu i nedostatečné zastoupení žen ve vrcholné politice a také korupce a daňové úniky při veřejných zakázkách. Českou část mezinárodní zprávy sítě Social Watch, která sleduje boj proti chudobě a prosazování rovnosti žen a mužů ve světě, zveřejnili zástupci několika organizací. Zveřejnili také „index chudoby“, z kterého vyplývá, že se boj proti chudobě v posledních dvou desetiletích zpomalil.

Index chudoby neboli index základních schopností (BCI) posuzuje tři „nepeněžní“ ukazatele. Zohledňuje podíly dětí, které nastoupí do školy a které dochodí do páté třídy. Bere v potaz procento porodů za přítomnosti zdravotníků a úmrtnost dětí do pátého roku života. Maximum je 100 bodů. Česko získalo 98 bodů stejně jako Bulharsko, Chile, Litva, Maďarsko, Rusko či Slovensko. Proti roku 2000 si tak o bod pohoršilo.

Celkem 99 bodů měly Austrálie, Dánsko, Finsko, Rakousko, Polsko či Německo, ale i Kuba či Bělorusko. Kritická je situace třeba v Etiopii, Čadu či Somálsku. Neměly ani 60 bodů. Za poslední dvě desetiletí přibylo zemí s přijatelnými hodnotami a ubylo států s kritickou hladinou indexu. Situace se zlepšovala ale hlavně před rokem 2000. V tomto tisíciletí se změny k lepšímu zpomalily. Index rostl výrazně pomaleji než příjmy na hlavu.

Jedni z nejchudších obyvatel Rwandy
Zdroj: ČT24

Vládní reformy školství, zdravotnictví a penzí podle autorů představují pouze škrty a povedou k privatizaci veřejných služeb. Jedná se o největší hrozbu pro sociální smír v zemi. Nerovnosti ve společnosti loni přetrvávaly a škrtání dávek a příspěvků je ještě posílilo. Dopadlo na lidi s nízkými příjmy a střední třídu. Kvůli škrtům v sociálních dávkách hlavně neúplné rodiny s dětmi mnohem víc ohrožuje chudoba.

Jiří Silný: „Zaznamenáváme trend, který nás spíše znepokojuje. Ve zprávě mluvíme o nutnosti změny kurzu. Dopady ekonomických problémů spojených s krizí jsou přenášeny na ty, kteří ji nezavinili a mají možnost se bránit - na nízkopříjmové a na střední vrstvy.“

Zpráva také kritizuje malé zastoupení žen ve vrcholné politice i to, že ve vládě není jediná ministryně. Podle autorů za tím ale není nezájem političek či voličů. Ti do sněmovny loni poslali díky preferenčním hlasům o 14 žen víc. V dolní komoře tak poslankyně mají 22 procent křesel. Vinu na malém zastoupení mají podle zprávy politické strany, které na přední místa kandidátních listin staví zasloužilé straníky.

Političek přibylo na komunální úrovni, kde tvoří 26,3 procenta vedení měst a obcí. Podle mínění autorů za to mohou hlavně „nestranická sdružení“, která ženy nominují na volitelná místa. „V komunální politice však platí, že čím větší město, tím menší šance, že se v jeho vedení objeví žena,“ uvádí zpráva. Primátorku tak má jen jedno z 24 měst. Podobná situace jako v politice je i v soudnictví. Žen je v něm sice víc než mužů, do vyšších instancí se jich ale dostane méně.

Za „naprosto tragický“ pak označili autoři systém veřejných zakázek. Kvůli korupci na něm stát přichází ročně o desítky miliard, uvádí zpráva. O ty Česko přichází i kvůli daňovým únikům.

Přestože autoři hodnotí situaci v Česku především kriticky, našli i pozitiva. Jedním z nich je mírné zvýšení počtu političek. „Možná tím hlavním pozitivním trendem je určité probouzení občanské společnosti. Díky novým organizacím a iniciativám se začíná vést skutečná debata o alternativách k převládající politice,“ uvedl ředitel Ekumenické akademie Praha Jiří Silný. Akademie se spolu s dalšími organizacemi na zprávě podílela.

Mezinárodní síť Social Watch vznikla v roce 1995. Zastřešuje organizace a instituce, které se zaměřují na boj s chudobou, rasismem a diskriminací, na ochranu životního prostředí či hájení lidských práv. Česká koalice Social Watch má devět členů. Patří mezi ně například Centrum globálních studií Akademie věd, odbor genderu a sociologie Sociologického ústavu, pražská ekumenická akademie, organizace Nesehnutí či Gender Studies.