Aktéři kauzy Savoy dostali zákaz činnosti a peněžité tresty

Praha - Obvodní soud pro Prahu 1 dnes uložil v takzvané kauze Savoy bývalému pracovníkovi rozvědky Petru Bakešovi a bývalému policistovi Jiřímu Dvořákovi peněžité tresty a zákazy činnosti u ozbrojených složek bezpečnostních sborů. Oba muži se podle obžaloby podíleli na úniku videonahrávky zachycující schůzku kancléře prezidenta Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa v pražském hotelu Savoy před prezidentskou volbou v roce 2008. Soud je uznal vinnými z trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele a neoprávněného nakládání s osobními údaji. Dnešní rozhodnutí je nepravomocné a lze se proti němu odvolat. Advokáti obou mužů i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na případné podání odvolání.

Bakešovi soud uložil peněžitý trest 100 000 korun a Dvořákovi 40 000 korun, stejně jako loni v červnu trestním příkazem. Muži ale tehdy podali takzvaný odpor, a soud tak musel nařídit hlavní líčení. Bakeš nesmí podle dnešního rozhodnutí soudu u ozbrojených složek pracovat tři roky, Dvořák rok u všech složek policie. I zákazy činnosti jim uložil soud již loni trestním příkazem.

Setkání Weigla se Šloufem nahrály bezpečnostní kamery hotelu a záznam schůzky čtyři dny před prezidentskou volbou zveřejnil server Aktuálně.cz. Zveřejnění nahrávky mělo například vliv na rozhodnutí Strany zelených, že se přikloní k veřejné volbě. Rovněž se tehdy začalo spekulovat o tom, že Weigl mohl se Šloufem jednat o možnosti získat hlasy pro kandidáta ODS Václava Klause od sociálních demokratů, jejichž lídři prosazovali Jana Švejnara.

Bakeš podle soudu neměl důvod nahrávku požadovat

Vše se podle soudu odehrálo koncem ledna 2008. Bakeš podle nepravomocného verdiktu požádal Dvořáka o opatření záznamu kamerového systému z hotelu Savoy, na němž byly mimo jiné schůzky Weigla se Šloufem. Požadavek byl přitom podle soudu mimo „rámec zákonné působnosti“ i oprávnění Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy civilní rozvědky. Bakeš neměl důvod tyto záznamy vyžadovat, uvedla soudkyně.

Dvořák, aniž požadoval upřesňující podrobnosti a počkal na písemnou žádost, si pak podle soudu 23. a 24. ledna vyžádal od marketingového ředitele hotelu „pod smyšlenou legendou o údajném zájmu policie na hledaných osobách“ záznamy na DVD, které krátce poté předal Bakešovi. Tehdejší pracovník tajné služby pak s nimi podle verdiktu nakládal „přesně nezjištěným způsobem“, až se dostaly k novinářce Sabině Slonkové, která část z nahrávek zveřejnila na serveru Aktuálně.cz. Podle soudu je evidentní, že Dvořák by se nedopustil trestné činnosti, nebýt iniciativy Bakeše. Své povinnosti do té doby plnil svědomitě a nedopustil se žádných pochybení, uvedla soudkyně. Dodala, že to zohlednila ve výši trestu.

Po zveřejnění nahrávky se spekulovalo o tom, že Weigl mohl se Šloufem jednat o možnosti získat hlasy pro kandidáta ODS Václava Klause od sociálních demokratů, jejichž lídři prosazovali Jana Švejnara. Weigl podle serveru Aktuálně.cz při výslechu na státním zastupitelství uvedl, že k druhé schůzce se Šloufem dal podnět kvůli dojednání případné podpory pro Klause od bývalého předsedy ČSSD a někdejšího premiéra Miloše Zemana. Šlouf, který podporoval Klausovo znovuzvolení, již dříve řekl, že se s Weiglem sice setkal, prezidentská volba prý ale nebyla hlavním tématem jejich rozhovoru. Podle Aktuálně.cz při výslechu uvedl, že schůzku vyvolal sám za účelem „obnovení kontaktu na společného známého“. Expremiér Mirek Topolánek (ODS) v minulosti uvedl, že únik nahrávky řídili a organizovali bývalý šéf rozvědky Karel Randák a nyní již bývalý šéf PR a marketingu ČSSD Petr Dimun. Oba to opakovaně odmítli. Slonková, která odmítla prozradit zdroj, jenž jí nahrávku poskytl, dostala dříve pokutu 20.000 korun.

Klaus a Švejnar
Zdroj: ČT24
Autor: Markéta Sandanusová