Ombudsman kritizoval ministerstva za nevyplácení odškodnění

Brno - Ombudsman Pavel Varvařovský dnes kritizoval ministerstva za to, že poškozeným nepřiznávají náhradu za chyby státu a na banální soudní spory si berou právní zastoupení. Dopadá to například na lidi, kteří byli za komunismu protiprávně vězněni a odškodnění se domáhali deset let. Když pak po státu žádali zadostiučinění za desetileté starosti s vymáháním odškodnění, nedočkali se odezvy. Přitom jako zadostiučinění chtěli mnohdy banální částky.

Veřejný ochránce práv prověřoval situaci na ministerstvech spravedlnosti a práce a sociálních věcí. Podle Varvařovského byly často resorty při vyřizování žádostí pomalé. I když mají rozhodnout a odpovědět v šestiměsíční lhůtě, někdy se žadateli úředníci neozvali ani za rok. Laik pak mohl promeškat lhůtu pro soudní řešení, protože žalobu musí podat v půlroce po vypršení první půlroční lhůty.

Podle Kateřiny Valachové, vedoucí právního odboru Kanceláře ombudsmana, se Varvařovský začal o věc zajímat, protože se na něj lidé s tímto problémem často obraceli a stěžovali si, že ministerstva nekomunikují. Valachová v pořadu Před polednem dále uvedla, že na ministerstvech jde o systémová pochybení. Ministr spravednosti Jiří Pospíšil již ale podle ní opatření k nápravě přijal a nedostatky jsou odstraněny, na ministerstvu práce se tomu tak ale zatím nestalo. Ombudsman proto pro ministra práce Jaromíra Drábka připravuje zprávu.

Situace na dalších ministerstvech může být podle Valachové podobná. Varvařovský proto přišel s desaterem, jak by měla ministerstva postupovat. Například je potřeba určit odpovědný útvar, který se bude žádostmi zabývat. Dále by měly být k dispozici statistiky, podle kterých se určí, zda má k plnění žádosti dojít, i dostatečné personální zázemí či evidenční materiály. Ministerstva by také měla důsledně dodržovat šestmisíční lhůtu. Rovněž úředníci by neměli postupovat čistě formalisticky a zamítat zjevně oprávněné žádosti kvůli drobným formálním pochybením.

S lidmi prý ministerstvo jedná, jako by obtěžovali

Varvařovský zdůraznil, že částky, které lidé vymáhali, by stát nezruinovaly. „Člověk chce například 1 500 korun a stát se s ním soudí a na souzení si najme advokáta, ač ministerstvo má právní odbor, kde nepochybně právníků je dost,“ popsal. Spor pak stát, který prohrál, stál třeba desetkrát tolik, než kolik činila na počátku žádaná částka. „Což je z říše absurdit,“ dodal Varvařovský.

Podle ombudsmanových poznatků také lidé na ministerstvech naráželi na neuctivost a nevlídné chování. „Že s těmi lidmi je zacházeno tak, jako že obtěžují,“ uvedl. Mnohdy šlo přitom o lidi starší. Část z nich se zadostiučinění nedožila. Varvařovský proto chce, aby byl postup ministerstev ve věci náhrad sjednocen.

Karel Brabec: Odškodnění mi vyplatili, až když jsem je zažaloval

Špatné zkušenosti s úřady má i třiasedmdesátiletý Karel Brabec z Brna. Ten byl za minulého režimu celkem dva a půl roku ve vězení, protože z náboženských důvodů odmítal nastoupit základní vojenskou službu. Po revoluci byl rehabilitován a náleželo mu odškodné. To mu ale Česká správa sociálního zabezpečení přiznala až po čtyřech letech a navíc v nesprávné výši. „Od ministerstva práce a sociálních věcí jsem tedy na radu právníka požadoval odškodné. I když to byla spíše bezvýznamná částka a šlo hlavně o zadostiučinění, případ nakonec skončil u soudu, který jsem vyhrál. Bylo to, myslím, úplně zbytečné a stát si navíc mohl ušetřit výlohy, kdyby chybu uznal hned,“ vysvětlil Brabec.

S více než dvěma sty lidmi s podobným příběhem je v kontaktu pražský advokát Lubomír Müller. Ten také veřejného ochránce práv oslovil a současnou aktivitu vítá. „Snad to konečně pomůže tomu, aby úřady zlepšily svůj přístup. Moji klienti jsou často velmi staří lidé, kteří se nevyznají v tom, na co mají právo a jak mají postupovat,“ dodal právník.

Ministerstvo spravedlnosti
Zdroj: ČT24