Zelení chtějí novou stranu, vést ji chce i dále Liška

Praha – Takřka na pokraji mediálního zájmu se koná sjezd Strany zelených. Její šéf Ondřej Liška požádá o víkendu delegáty opět o důvěru s tím, že chce stranu znovu vybudovat a směřovat své úsilí na krajské volby, které se odehrají za dva roky. O předsednické křeslo se hodlá ucházet i přesto, že se mu v květnu nepodařilo obhájit pozici zelených ve sněmovně. Po oznámení výsledků tehdy celé předsednictvo slíbilo dát své funkce k dispozici. Volba nového vedení zelených se uskuteční v sobotu, delegáti se v pražském hotelu Olšanka však sejdou již dnes, aby se usnesli na programu jednání.

Změna stanov, která vyvolávala na všech předchozích sjezdech ostré spory, tentokrát plánována není. V neděli počítají organizátoři kongresu s programovou debatou.

Sám Martin Bursík, který přivedl zelené na politické výsluní, složil nejvyšší stranickou funkci již po loňských evropských volbách, Liška po něm tehdy převzal vedení zelených jako první místopředseda. Na podzim ho sjezd v Brně potvrdil jako předsedu řádného.

Na rozdíl od předešlých kongresů byl ten brněnský méně bouřlivý a sešlo se na něm i méně delegátů. Podobný průběh se podle mluvčího strany Tomáše Průši dá očekávat i letos, přihlášeno je zhruba 250 delegátů. 

Vedle Lišky zájem o nejvyšší stranickou funkci před zasedáním projevili vedoucí analytické sekce SZ Karel Helman z Prahy 4 a Giuseppe Maiello, předseda základní organizace Strany zelených v Klánovicích. Znovu se o funkci v předsednictvu nebudou ucházet první místopředseda František Pelc ani řadoví místopředsedové Martin Ander z Brna a Zuzana Drhová z Prahy. „Budu řadovým členem, strana potřebuje reorganizaci,“ míní Pelc. Drhová o kandidatuře nepřemýšlí, i když podle ní bude důležité, kdo stranu povede. 


Za vzestupem i pádem stojí Bursík

Čeští zelení, kteří vznikli koncem roku 1989, měli na politické scéně poměrně dlouho zanedbatelný vliv. Vše se změnilo po volbách v roce 2006 – Strana zelených se tehdy dostala do sněmovny a poté i do vlády a její vliv výrazně převýšil skutečný volební zisk. Za úspěchem stála především politika tehdejšího předsedy Martina Bursíka, který dokázal změnit image strany a kromě tradičních „zelených“ voličů oslovil i skupinu lidí, která dříve volila malé liberální strany typu ODA a US-DEU.

Zelení ve volbách získali 6,3 procenta hlasů a poprvé se jako samostatná strana dostali do sněmovny. Vzhledem k patovému výsledku voleb navíc mělo jejich šest poslanců velkou váhu a výsledkem byl zisk čtyř křesel v koaliční vládě s ODS a KDU-ČSL. Strana s 2500 členy a prakticky bez parlamentních zkušeností se tak stala důležitým hráčem v české politice.

A právě rozpor mezi Bursíkovou liberální linií a levicovějším postojem části zelených okolo tehdejší první místopředsedkyně Dany Kuchtové byl patrný již od nástupu do vlády. Bursíkovi se sice na mimořádném sjezdu v září 2008 podařilo dostat opozici z vedení strany, zelené ale svým silovým postupem nesjednotil. Straně se nedařilo ani ve volbách - v roce 2008 nezískala žádného senátora ani krajského zastupitele.

Postupný rozklad zelených vyvrcholil v lednu 2009 vznikem vnitrostranické frakce, v níž se kromě Dany Kuchtové angažovaly i poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková, které předtím opustily poslanecký klub zelených. Bursíkovo vedení frakci odmítlo a její iniciátory včetně obou poslankyň v březnu 2009 vyloučilo ze strany.

O dva týdny později právě Zubová a Jakubková spolu se dvěma poslanci za ODS hlasovaly pro vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka (ODS). Zelení se poté podíleli na vzniku nové úřednické vlády Jana Fischera, do níž delegovali dva zástupce.

Po odchodu Schwarzenberga zeleným nepomohla ani podpora Havla

Propad SZ potvrdil začátkem června 2009 výsledek voleb do Evropského parlamentu, ve kterých získala jen dvě procenta hlasů. Bursík poté rezignoval na předsednickou funkci a vedení strany převzal první místopředseda Ondřej Liška.

Po eurovolbách postihla zelené i další nepříjemná ztráta, když populární exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (který byl v Topolánkově vládě jako nestraník za zelené) „přestoupil“ k Miroslavu Kalouskovi (dříve KDU-ČSL) a jeho nové straně TOP 09. „Tam byl viditelný odklon voličů zelených k TOP 09,“ potvrzuje Jana Hamanová z SC&C.

S nástupem Lišky, kterého loni v prosinci sjezd potvrdil v čele strany, se situace ve straně uklidnila, zároveň ale stále klesaly preference i politický vliv strany. Před letošními sněmovními volbami podpořila SZ řada známých osobností včetně exprezidenta Václava Havla, u voličů to však nezabralo a volební zisk přes dvě procenta hlasů vrátil stranu na úroveň roku 2002.

Sestup zelených potvrdily i říjnové senátní a komunální volby. V Praze sice mandát obhájil senátor Jiří Štětina, který byl před šesti lety nominovaný Stranou zelených, letos jej však navrhla TOP 09.