Legislativní nouze kvůli úsporám byla podle Pitharta zbytečná

Praha – Pro vyhlášení stavu legislativní nouze kvůli schválení úsporných zákonů nebyl důvod. Je o tom přesvědčen dlouholetý senátor a místopředseda horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL), který v pořadu Interview ČT24 poznamenal, že zmíněný balík by stihl projít obvyklou legislativní cestou i při řádných termínech zasedání, včetně zpětného přehlasování Senátu sněmovnou. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) vyhlásila stav po návrhu koalice, podle které by schvalování čtyř úsporných zákonů až po 1. lednu způsobilo komplikace ve finanční správě.

Čtveřice vládních návrhů - úspory v sociální oblasti, zavedení povodňové stokoruny, snížení příspěvků politickým stranám a snížení státní podpory stavebního spoření - Senát během pátečního zasedání schválil ve zrychlené formě. Klub lidovců však proti tomuto způsobu protestoval a při schvalování se několikrát zdržel hlasování. Podle Pitharta senátoři nedostali potřebný prostor, aby k jednotlivým zákonům sdělili své výhrady a návrhy úprav.

„Vadil nám hlavně ten způsob schvalování, protože nám zabraňoval, abychom vyjádřili konkrétní diferencovaná stanoviska k těm zákonům,“ řekl Pithart. Horní komora se přitom naposledy sešla ve starém složení. Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že o zákonech měli rozhodovat senátoři zvolení v letošních volbách. Ve starém složení drží v Senátu většinu 43 hlasů vládní koalice, zato v novém ji pravice ztratí ve prospěch právě ČSSD.

Nejméně dvě z dnes schválených novel hodlá ČSSD napadnout u Ústavního soudu. Připojí se k ní i noví senátoři za Severočechy.cz, kteří považují schválení zákonů ve starém složení Senátu za protiústavní. „Mandát sice vznikne zvolením, ale my musíme počítat s tím, že někdo může být zvolen způsobem, který je napadnutelný. Musí tam proto být čas na to, aby se mohly podat stížnosti, nejvyšší správní soud musí mít posléze možnost ty věci posoudit, což vyžaduje určitě měsíc,“ polemizoval Pithart.

Zástupci senátorských klubů dnes také stvrdili dohodu o povolebním uspořádání horní komory. ČSSD bude mít ve vedení Senátu tři místa včetně křesla předsedy, kterým se stane Milan Štěch. Získá tak také předsednictví šesti z devíti výborů a ponechá si vedení dvou ze sedmi komisí. ODS bude mít dva místopředsedy, povede tři výbory a stejný počet komisí.

Petr Pithart o roli lidovců v Senátu:

„Myslím, že my v Senátu nejsme přímo někde mezi na pravolevé přímce. My bychom chtěli být jakýmsi vrcholem trojúhelníku, který se klene nad tou přímkou, jako strana křesťansko-demokratická.“

Šestičlenný klub KDU-ČSL uhájil křeslo místopředsedy Senátu právě pro Petra Pitharta, a také vedení komise pro rozvoj venkova. S tím však nesouhlasí pětičlenný klub TOP 09, na který zbylo pouze vedení jednoho výboru. Přerozdělení funkcí v Senátu podle TOP 09 neodpovídá systému poměrného zastoupení. „Já jsem u žádného z těch jednání nebyl. Asi nelze popřít, že rozhodující slovo má předseda klubu a vyjednavači ČSSD, předtím to byli funkcionáři klubu ODS. Taková je dohoda, takovou ji prosadil klub, který bude mít záhy absolutní většinu v Senátu,“ dodal Pithart.

Kromě Pitharta mají být místopředsedy Senátu jeho dosavadní předseda Přemysl Sobotka a nově Alena Palečková z ODS, za ČSSD pak znovu Alena Gajdůšková a místopředseda strany Zdeněk Škromach.

Podle staronového místopředsedy Senátu bude role lidoveckých senátorů v dalším funkčním období „více uvolněná“. Pithart vysvětlil, že hlasy členů KDU-ČSL nebudou pro schvalování návrhů rozhodující, a tak se mohou rozhodovat výhradně podle svého programu a priorit. „My si nyní můžeme dát velmi záležet, abychom si při schvalování zákonů našli svou parketu. Bez ohledu na to, jestli je to blíž levici, nebo pravici,“ dodal Pithart.

Rozdělení senátních výborů a jejich předsedů:

pro práci Kanceláře Senátu: Karel Korytář (ČSSD)

pro Ústav ČR a parlamentní procedury: Jiřina Rippelová (ČSSD)

pro krajany žijící v zahraničí: Tomáš Grulich (ODS)

pro sdělovací prostředky: Jiří Oberfalzer (ODS)

volební: Jiří Pospíšil (ODS)

pro rozvoj venkova: Petr Šilar (KDU-ČSL)

pro ochranu soukromí: Jana Juřenčáková (za STAN)

pro podporu demokracie ve světě: Vlastimil Sehnal (ODS)

pro posouzení ústavnosti KSČM: Jaromír Štětina (za TOP 09)