Reportéři ČT: Podivuhodný obchod s pozemky na pražské Parukářce

Praha – Cest, jak v Česku zbohatnout, je mnoho. Jednou takovou je obchod s pozemky v Praze a je k tomu potřeba dosáhnout jediné věci - změnit územní plán. To je ale cesta pro normálního smrtelníka nedostupná. Na dobré cestě k „obchodu století“ je ale jakási firma Ortenaria s anonymními vlastníky, která získala pozemky na Praze 3. Ta hodlá, s požehnáním úřadu, změnit rekreační zóny na Parukářce na stavební parcely. Podezřelé je ale to, že ve firmě Ortenaria působí dobrý známý radního, který o návrhu rozhodoval.

Zvláštní osud pozemků na Praze 3 určených pro rekreaci provází už od roku 2001, kdy je Městská část Prahy 3 pronajala na sedmdesát sedm let developerské společnosti Central Park Praha. Ta tu stavěla obytné domy a slíbila vybudovat sportovně-rekreační areál. Zatímco ale bytový komplex v sousedství rostl, sousední pozemky ležely ladem a areál se zdál v nedohlednu. Právě v té době se zřejmě zrodil plán, jak na těchto lukrativních pozemcích vybudovat další developerský projekt a vydělat tak možná až stovky milionů korun navzdory tomu, že územní plán tu v té době počítal se zónou oddechu.

Petr Jansa, Transparency International ČR

„Výměry, které město nebo městská část vyměnila se soukromým subjektem, jsou nesrovnatelné a chybí jakékoliv odůvodnění takového kroku, který se jeví jako nehospodárný.“

Tyto pozemky v těsné blízkosti parku Parukářka na Praze 3 získala loni akciová společnost Ortenaria. Způsob, jakým se to společnosti podařilo, je důležitý pro pochopení celé zápletky. Městská část Prahy 3 se v roce 2006 domluvila s Central Parkem na směně pozemků. Zatímco Městská část Praha 3 získala pouhých 4500 m2 pozemků označených zejména jako jiná plocha, Central Park Praha a TJ Sokol Žižkov za to od Prahy 3 získaly 37 tisíc m2 již zmíněných pozemků určených pro rekreaci. Central Park Praha se následně majetkově vypořádal s TJ Sokol Žižkov a zbylo mu 28 tisíc m2 pozemků.

Developerovi pomáhal někdo s dobrými kontakty na radnici

Vše nasvědčuje tomu, že s takto výhodnou transakcí developerovi pomáhal kdosi, kdo má dobré kontakty na radnici. Tímto člověkem mohl být Luboš Havel ze společnosti ZP Holding, který podniká s bývalým radním Prahy 3 a nynějším zastupitelem této městské části Pavlem Hurdou. Ten totiž o směně pozemků tehdy rozhodoval a rozhodoval i později jako člen Výboru pro územní rozvoj MČ Prahy 3 o změně územního plánu.

Cesta k Luboši Havlovi vede přes existenci darovací smlouvy, podle které Central Park Praha chtěl třetinu svých výhodně získaných pozemků bezúplatně převést na Havlovu společnost ZP Holding. Darovací smlouva byla sice o měsíc později zrušena a darování pozemků se nekonalo, avšak nyní vstupuje na scénu společnost Ortenaria. Členem jejího představenstva je opět Luboš Havel. Central Park Praha Ortenarii část pozemků nakonec prodal. Ovšem za cenu, jaká odpovídá hodnotě rekreační plochy.

Petr Jansa, Transparency International ČR

„Pan radní Hurda figuruje s vlastníky společnosti Ortenaria v jiných společnostech. Přitom všechny tyto společnosti jsou zároveň anonymní, to znamená, že neznáme jejich skutečné vlastníky. Nevíme tedy přesně, kdo za celým projektem stojí, a je velmi pravděpodobné, že pan radní Hurda jednal ve střetu zájmů, když se tato věc ve výboru projednávala.“

Ortenaria hned dvacet čtyři dní po podpisu kupní smlouvy, tedy ve chvíli, kdy ještě nebyla zapsána na katastru nemovitostí jako vlastník, začala pracovat na zhodnocení svých pozemků. Výbor pro územní rozvoj MČ Prahy 3, kde sedí i radní Hurda, Ortenaria požádala o souhlasné stanovisko se změnou rekreačních ploch na pozemky stavební. Výbor neváhal a třemi hlasy ODS proti dvěma hlasům ČSSD ještě na témže zasedání žádost odsouhlasil. Dlouho schvalování netrvalo ani radě MČ Prahy 3. Ta rozhodla stejně hned následující den.

Společnost Ortenaria tedy nejenže oficiálně nebyla zapsána jako vlastník na katastru, ale navíc nepředložila ani urbanistickou studii, ale pouze čtyřstránkovou žádost. Podle té by pozemky určené pro rekreaci a sport v budoucnu ráda zastavěla ze šedesáti procent patnáctipatrovými budovami. Pokud by to vyšlo, výnos bude obrovský. K mnohamilionovému zhodnocení pozemků jí tak už chybí poslední krok – schválení územního plánu zastupitelstvem magistrátu.