Praha - V malé cínové rakvi, kterou v pondělí vyzvedli vědci z hrobky v Týnském chrámu v Praze, se s velkou pravděpodobností opravdu skrývají ostatky Tychona Braha. Antropologové v ní dnes našli dospělou mužskou kostru v téměř kompletním stavu, jen s několika chybějícími kůstkami, a dále dvě nádoby a textilní látky. O nálezu informovaly i dánské noviny.
Cínová rakev nejspíše opravdu ukrývala kostru Tychona Braha
„Velká skleněná mísa má prý obsahovat Braheho lebku a části obličeje. Ve druhé skleněné nádobě vědci doufají, že najdou jeho mozek. Ale to ještě není jisté,“ uvedl na dánském serveru Politiken.dk novinář Nils Thorsen, který se účastnil otevírání rakve v laboratoři Antropologického oddělení Národního muzea v Horních Počernicích.
Dánské noviny informovaly o tom, že se v cínové rakvi skrývaly astronomovy stehenní kosti a několik obratlů. „Je to mnohem lépe zachované, než jsem předpokládal,“ cituje server Politiken.dk archeologa Jense Velleva. Kromě kostí prý 130 centimetrů dlouhá rakev ukrývala také několik roztroušených vlasů, o kterých se předpokládá, že patřily astronomovi.
Brífink o zkoumání ostatků Tychona Braha (zdroj: ČT24)
Ústav jaderné fyziky bude zkoumat, jestli byl Brahe otráven rtutí
Například Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži u Prahy bude zkoumat obsah rtuti ve vlasech a kostech astronoma. Existuje totiž teorie o tom, že byl Brahe otráven rtutí. Výzkum českých jaderných fyziků by to mohl objasnit. Vlasy fungují jako určité záznamové médium, do kterého se vylučují prvky přítomné v organismu. „V případě, že byl Tycho Brahe otráven, tak při známé rychlosti růstu vlasů deset až 15 milimetrů za měsíc bychom našli zvýšené koncentrace rtuti blízko kořínků vlasů,“ řekl jaderný fyzik Jan Kučera.
Brahe ovšem také jako alchymista používal rtuť pro zlacení a stříbřenísvých přístrojů. „Rtuť by se v tomto případě v určité koncentraci projevila po celé délce vlasů, nejen u kořínků,“ doplnil Kučera.
V budoucnu se možná provede analýza DNA
Jens Vellev v pondělí řekl, že se odebrané vzorky naskenují a bude je možné využít pro výzkumy i v budoucnosti. Nebude tedy nezbytné hrobku znovu otevírat. Je také možné, že se v budoucnu provede i DNA analýza, která by teoreticky mohla ověřit hypotézu, podle níž mohl být Brahe otcem dánského krále Kristiána IV., který ho údajně nechal zavraždit. S touto hypotézou přišel před časem literární historik Peter Andersen, čímž způsobil v Dánsku poprask. Ostatní vědci ho prý nemají příliš v oblibě, dokonce ho nepozvali na pondělní otevírání hrobky v Týnském chrámu. Andersen tak zůstal stát před dveřmi chrámu, kde zájemcům ochotně o své hypotéze vyprávěl. Dánské noviny zmiňují, že se o pražský průzkum zajímají světová média, mimo jiné i časopis Science.
DNA