Praha – Podle Správy Národního parku Šumava dosáhla kůrovcová kalamita rozšíření, jaké již nelze ignorovat, a proto po složitém jednání s ministerstvem i okolními obcemi začala s rozsáhlým kácením nejohroženějších oblastí kolem Ptačího potoka. Podle předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky však jde o necitlivé zásahy do přírody, které jsou v rozporu se zákony i názory expertů a akademiků. Šéf bývalé vládní strany se osobně účastnil protestu skupiny aktivistů blokujících plánované lokality k mýcení. Správa parku prý hodlá pokácet také stromy, které i po udělení výjimky nadále patří do přísně chráněné bezzásahové zóny a jejich likvidace údajně nebude mít na snížení výskytu kůrovce vliv. Místo kácení Liška navrhuje například zřízení zvláštní čtvrté památkové zóny.
Liška: Kácením Šumavu nezachráníme, může si pomoci sama
Podle Lišky je z hlediska zachování vzácné přírody nemyslitelné, aby v podmáčené oblasti Ptačího potoka u Modravy zbyla po plánovaném pokácení 3 tisíc stromů velká holina. „Pokud to bude potřeba, tak se na Šumavu vrátím. Budeme tam tak dlouho, dokud nezačne ředitel parku dodržovat zákony. Zákony platí pro všechny. Pokud říkají, že se v bezzásahových zónách nekácí, tak se tam kácet nebude,“ uvedl Liška v Interview ČT24.
Lídr zelených nezměnil názor ani poté, co správa parku se souhlasem ministra životního prostředí původně bezzásahovou zónu v blízkosti Modravy v listinách opravila tak, aby se zde dalo kácet. „My jsme dnes zjistili a mám to zdokumentované, viděl jsme to na vlastní oči, že stromy určené ke kácení jsou označeny i v té první bezzásahové zóně,“ namítl Liška s tím, že navíc pochybuje o postupu správy při označování stromů k likvidaci. „Některé ty stromy jsou nějakých 100 metrů od skutečného postupu kůrovce,“ dodal.
„Já tady tlumočím názory expertů, akademiků, kteří se zabývají dlouhá desetiletí přírodními postupy, tito experti hrubě nesouhlasí s postupem správy národního parku. Kácením nic nevyřešíme. To bychom tu Šumavu museli vykácet úplně celou.“
O zákrok správy přitom před časem požádaly některé okolní obce kvůli obavám z rozšíření kůrovce i do jejich lesů. „Argument to v nějakém smyslu je, ale je třeba se podívat, jestli to nějakým způsobem pomůže. Ten les si musí pomoci sám a je prokazatelné, že si na řadě jiných míst sám pomohl. Například na některých místech, která byla zdevastovaná, nyní roste už nový les,“ sdělil Liška.
„Popsali jsme šest principů, které by měly být do budoucna dodržovány. Jedním z nich je sdružování těch nejcennějších míst, kde by se měla uplatňovat nějaká konzistentní politika vůči těmto bezzásahovým zónám. Ale je možné zavedení čtvrtých zón, které by se týkaly například obcí, kde by byl umožněn nějaký druh rozvoje. A je možné hovořit o dalších principech, které by se mohly promítnout do zákona.“
Silné argumenty však zaznívají i z opačného tábora. V bezzásahových územích bylo podle webu správy národního parku za roky 2007 až 2010 ponecháno přes milion kubíků pro kůrovce atraktivního smrkového dřeva bez zpracování. „Ta situace, která je teď v národním parku, pokud jde o kůrovcovou kalamitu, je samozřejmě špičková a přesahuje všechna předchozí léta,“ tvrdí ředitel šumavského parku Jan Stráský.