Vysoké hodnoty karcinogenů na Ostravsku způsobuje průmysl

Praha - Znečištění ovzduší na Ostravsku, které může působit rakovinu i jiná onemocnění, se nezlepšuje, spíše naopak. V letech 2007 až 2008 byla situace mírně příznivější, v posledních letech je to spíš horší. Dnes o tom informoval předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd Radim Šrám. Největším rizikem je podle místopředsedy komise Jana Topinky inverzní počasí, kdy znečištění stoupá několikanásobně. Dvouletá studie těchto odborníků z Akademie věd navíc zjistila, že lokální topeniště nejsou takovým zdrojem špatného ovzduší na Ostravsku, jak se dříve uvádělo. Hlavním původcem je podle vědců hutní průmysl. Moravskoslezský kraj ale dál trvá na tom, že se na znečištěném ovzduší podílejí sami lidé - tím, jak a čím topí.

Oba vědci se shodují v tom, že nejrizikovější je oblast Ostravy-Bartovic, která je postižena převládajícími větry vanoucími od podniků těžkého průmyslu. Lidé jsou tam vystaveni většímu nebezpečí než například v Ostravě-Porubě, kde je výrazně vyšší frekvence automobilové dopravy. Hlavním problémem je podle Šráma to, že se na jemné prachové částice vážou karcinogenní uhlovodíky, zejména benzo(a)pyren, které působí různé zdravotní komplikace. Standardem Evropské unie je průměrný roční výskyt jednoho nanogramu benzo(a)pyrenu v ovzduší. „V Bartovicích je to skoro desetkrát a v Karviné téměř osmkrát více,“ zdůraznil vědec.

Na Ostravsku má astma každé třetí dítě

Video Reportáž Pavly Daňkové
video

Reportáž Pavly Daňkové

Tyto koncentrace podle Šráma nepříznivě působí na vývoj těhotenství, zkracují délku života, snižují schopnost spermií oplodnit vajíčko a zvyšují četnost respiračních onemocnění zejména u dětí předškolního věku. Nejhůře jsou na tom děti v prvním roce života, které onemocní průměrně až osmkrát za rok, uvedl. Třicetiprocentní je také výskyt astmatu u dětí, které se narodily v letech 2001 až 2004, zatímco celostátní průměr je osm až 10 procent. Na Ostravsku jde prokazatelně o podráždění prachovými částicemi, uvedl Šrám.

Situaci by podle něj jistě zlepšila moderní technologie zachycující prach, kterou do dvou let slibuje například firma Arcelor Mittal působící na Ostravsku. „Když srovnáváme údaje z Ostravska s jinými regiony, tak právě tady je karcinogenní benzo(a)pyren několikanásobně vyšší. Jde o důsledek průmyslu,“ konstatoval ve Studiu 6 Radim Šrám. Dodal, že nesprávný způsob vytápění domácností v lokalitě samozřejmě ke znečištění také přispívá, karcinogenní látky ale v ovzduší na Ostravsku převyšují hodnoty právě kvůli průmyslovým aktivitám.

Radim Šrám:

0„Je potřeba si zejména uvědomit, což je vidět na základě analýzy úmrtnosti v pánevních okresech severních Čech, že poškození vyvolané v populaci není krátkodobá záležitost, ale jde o celé dekády. My dneska ovlivňujeme populaci, která to v sobě ponese desítky let.“

„V Kanadě nebo v Belgii používá Arcelor Mittal zařízení, díky nimž jsou posléze koncentrace na úrovni Prahy,“ uvádí o jednom z průmyslových gigantů, který na Ostravsku také působí, předseda komise Šrám. Podle jeho slov se dá postup Arcelor Mittalu považovat ve srovnání s přístupem firmy v zahraničí za nezodpovědný, ale Šrám zdůraznil, že rozhodně jde vedle Arcelor Mittalu o celou řadu zdrojů znečištění. Podle jeho slov by mělo docházet k regulaci ze strany krajské samosprávy, které to pravomoci umožňují. Ta by měla limity omezit dlouhodobě. „Od roku 2004 jsme z celkových investic 8 miliard investovali více než 2,5 miliardy do ekologických projektů a v těchto investicích hodláme pokračovat,“ uvedla k tomu mluvčí Arcelor Mittal Věra Breiová.

Vědci: Za znečištěné ovzduší na Karvinsku může i Polsko

„Domnívám se, že výrazným zdrojem znečištění třeba na Karvinsku může být znečištění z Polska,“ prohlásil Radim Šrám. Polská strana naopak tvrdí, že právě z Ostravsko-Karvinska přichází znečištění ovzduší k nim. „Záleží na převládajících směrech větru. Možná že v určitých částech Katovic může kvůli nim docházet ke znečištění z Česka, zatímco v jiných částech Moravskoslezského kraje je to záležitost Polska,“ tvrdí předseda komise.