Praha - Přestože z hlediska vývoje státu byly nejdůležitější první svobodné volby v červnu 1990, neméně zásadní byly i volby do zastupitelstev obcí 23. a 24. listopadu 1990. Tehdejší národní výbory totiž po více než 40 letech nahradila nově zvolená obecní a městská zastupitelstva. Poprvé se tehdy volilo podle nového zákona, který zavedl obecní či městská zastupitelstva - orgány místní samosprávy nezávislé na státní moci. V ČR, tehdy ještě součásti Československa, se volilo do zastupitelstev 5 766 obcí.
Po prvních svobodných volbách v červnu si lidé svobodně vybrali i svá zastupitelstva
Nejvíce hlasů získalo Občanské fórum - 35,57 procenta, druhá Komunistická strana Československa obdržela 17,24 procenta hlasů, Československá strana lidová 11,5 procenta a nezávislí kandidáti 10,6 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo téměř 75 procent voličů.
Skutečnost, že krajské národní výbory zmizí, byla jasná již od prosince 1989. Tomuto rozhodnutí však nepředcházela žádná koncepční debata – komunisté jednoduše v té době zrušili své krajské výbory. Jednalo se o realizaci jedné ze tří variant připravované reformy národních výborů, a to o variantu dvoustupňového uspořádání – zrušení krajského stupně a ponechání stupně okresního.
V jarních měsících roku 1990 převážil v nově vzniklých politických silách názor, že místní správa se nebude reformovat na bázi národních výborů, ale na jiných principech – základem místní samosprávy se tak stala obec. Perspektivně měl být vytvořen vyšší stupeň samosprávy, původně se uvažovalo především o variantě okresní samosprávy, později se však vedly diskuse o variantách samosprávy zemské nebo regionální, tzn. krajské, a nakonec vznikly kraje.
- Ilustrační foto autor: Jan Zátorský, zdroj: ISIFA/Lidové noviny
- Sčítání hlasovacích lístků autor: Martin Divíšek, zdroj: ISIFA/VLP
Obecní zřízení z roku 1990 znamenalo návrat k tradičním orgánům obce, jakými jsou zejména starosta obce volený obecním zastupitelstvem a obecní rada, která je výkonným orgánem zastupitelstva. V témže roce byl také obnoven právní titul město a zákon o obcích také stanovil, která města jsou městy statutárními. V každém okrese byl v roce 1990 zřízen okresní úřad. Úlohou těchto úřadů bylo především zajistit stabilní výkon státní správy v přechodném období, které původně mělo trvat pouze dva roky.
Jak se volilo za první republiky a po únoru 1948
Tyto volby byly již několikátou změnou v historii komunálních voleb po rozpadu habsburské monarchie v roce 1918. Otázka územní samosprávy byla jednou z priorit vlády československého státu v říjnu 1918 a obecní volby se v nové republice dokonce konaly dřív než volby parlamentní. Již v lednu 1919 Národní shromáždění schválilo nový volební řád a v červnu téhož roku šli voliči k urnám. První volby do Národního shromáždění se konaly až v dubnu 1920.
Po druhé světové válce se první řádné komunální volby konaly v květnu 1946. Přestože byly vypsány jako volby do Ústavodárného národního shromáždění, výsledky v jednotlivých okresech a obcích zároveň určovaly poměr zastoupení v národních výborech, které nahradily dosavadní obecní zastupitelstva. Nejvíce hlasů dali voliči Komunistické straně Československa.
Po únorovém převratu v roce 1948 dostávali voliči jednotnou kandidátku Národní fronty a volební období bylo tříleté. Od roku 1960 se volby do národních výborů konaly současně s volbami do Národního shromáždění (tedy parlamentními) a volební období bylo prodlouženo na čtyři roky.
V roce 1968 se mělo pro změnu volit odděleně a termín pro komunální volby byl původně stanoven na květen. Vzhledem k vnitropolitické situaci a následné okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy bylo volební období zastupitelských sborů dvakrát prodlouženo, nejprve do konce roku 1969 a posléze až do 31. prosince 1971. Od roku 1971 se volby do všech zastupitelských sborů konaly opět současně, voliči chodili k volebním urnám v pětiletých intervalech a až do roku 1990 víceméně povinně volili jednotnou kandidátku Národní fronty.