Praha – Ještě neskončil listopad a počet smrtelných nehod na železničních přejezdech už překonal konečné číslo za celý loňský rok. Od 1. ledna do 25. listopadu evidovala Drážní inspekce 40 úmrtí na přejezdech, loni za celých dvanáct měsíců zahynulo kvůli neukázněnosti řidičů 38 lidí. Nejvíc nehod se stává na kříženích bez závor s výstražnými světly. Takřka bez výjimky všechny havárie mají na svědomí řidiči, kteří jedou na červenou.
Mrtvých na přejezdech už je víc než loni
Lidé, kteří se rozhodnou vjet pod vlak, nerespektují nejenom zákon, který bez výjimky stanoví přednost vlaku na úrovňovém křížení, ale ani fyzikální zákony. I ten nejmenší motoráček je mnohem těžší než většina aut, i na nejmenších lokálkách jezdí vlaky alespoň čtyřicetikilometrovou rychlostí. Po kolejích navíc jezdí i mnohem těžší a mnohem rychlejší vlaky. „Zákony fyziky jsou neměnné a jen těžko se řidiči mohou přetlačovat s mnoha tunovými kolosy jedoucími až 160 km/h,“ shrnul Jan Kučera z Drážní inspekce.
I řidiče, kteří nehodu na přejezdu přežijí, přišel jejich spěch draho. Při 237 haváriích vznikla škoda za 55 milionů korun. Ti, kdo přežili, museli škodu zaplatit. Ostatní přenechali tento účet svým blízkým.
V Česku je přes osm tisíc železničních přejezdů. Většina z nich je vybavena pouze výstražným křížem. V řadě případů však jde o křížení s polními cestami, po kterých žádná auta nejezdí. Nejproblematičtější jsou přejezdy s výstražnými světly bez závor. Ty jsou časté i na tratích s docela hustým provozem, jako je například ta ze Zdic do Protivína nebo z Plzně do Domažlic. „Ideální by bylo, kdyby byly všechny zabezpečeny závorami,“ uvedl mluvčí Martin Novák z ministerstva dopravy. Podle něj by to ale znamenalo jednorázově stamilionové investice, a komplexní řešení je tak „finančně opravdu nereálné“.