Jak předejít únosům dětí? Pomůže i prevence ze strany rodičů

Praha – Případ Anny Janatkové znovu nastolil mnoho otázek týkajících se bezpečnosti dětí. Experti dnes proto jednali na konferenci Bezpečnost našich dětí, jak podobným událostem předcházet. Úpravu podle nich potřebuje Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech, který platí od letošního května. Zároveň by se měla zlepšit i spolupráce vládního a nevládního sektoru, která nefunguje dostatečně efektivně. Pomoci mohou ale i rodiče: třeba ověřováním, s kým dítě navazuje a udržuje kontakty, ale i poučením, jak se chovat v případě setkání s cizí osobou.

Podle Jitky Gjuričové z ministerstva vnitra je zapotřebí systém doladit, například spoluprací s mobilními operátory. „Rádi bychom, aby operátoři v té akutní fázi nahlášení pohřešovaného dítěte mohli rozeslat SMS do okruhu tří či pěti kilometrů, protože to je nejúčinnější pomoc,“ uvedla na konferenci Gjuričová.

Informace o pohřešovaném dítěti by se v budoucnu mohla objevit taky na dopravních návěstidlech, zatím to ale u nás zákon neumožňuje. Při zmizení dítěte je přitom nejdůležitější právě rychlé rozšíření informace. Během dvou hodin totiž může být unesené dítě za hranicemi. Obdoba našeho koordinačního mechanismu funguje v téměř každé evropské zemi. Český národní koordinační mechanismus vsází hodně také na propojení s médii, díky kterým se informace rychle dostane přímo k lidem. Do projektu se zapojila taky Česká televize.

Video Rozhovor s Radkem Havlišem a Veronikou Andrtovou
video

Rozhovor s Radkem Havlišem a Veronikou Andrtovou

Radek Havliš, předseda představenstva ASIS ČR:

„Snažíme se identifikovat legislativní a praktické kroky, jež by zvýšily bezpečnost našich dětí.“


V pátrání po pohřešovaných dětech mají stěžejní význam i telefonní linky. Na konferenci se tak objeví třeba i zástupkyně Nadace Naše dítě.

Pohřešované děti je podle Veroniky Andrtové z oddělení sociálně-právní ochrany dětí na MPSV nutné rozdělit do několika kategorií. Mohou to být děti, které utíkají ze školských nebo ústavních zařízení. Další z nich utíkají z různých důvodů od svých rodičů. „Některé děti bývají rovněž uneseny vlastními rodiči,“ podotkla Andrtová.

Rodina musí hlavně rychle kontaktovat policii, shodují se odborníci

Při náhlém a bezdůvodném zmizení dítěte je nejdůležitějším faktorem rychlost. Známí se musí hned obrátit na policii. Díky národnímu koordinačnímu mechanismu pátrání po dětech bývá úspěšné, a to i díky sdělovacím prostředkům.

Rodiče by u svých dětí měli dbát na prevenci – vysvětlit jim na modelové situaci, jak se zachovat v případě střetnutí s cizími osobami. V „internetové době“ rovněž mnoho z nich netuší, s kým jejich potomci udržují kontakt. Prevence ale nemůže být stoprocentní. „Vždycky budou náhlé situace, které nás překvapí,“ konstatovala Andrtová.