Vězení šetří, teplá voda pro trestance jednou týdně

Praha - České žaláře musí kvůli nedostatku peněz šetřit. Díry v rozpočtu mají ucpat zejména peníze určené pro vězně, jejich situace se tak v mnohých aspektech zhorší. Jedním z nejviditelnějších příkladů v pražské pankrácké věznici je omezení mytí teplou vodou – nově na to mají vězni nárok pouze jednou za týden. Tvrdé podmínky se týkají také obviněných lidí, kteří nebyli ani odsouzeni. Jiné věznice zase omezují možnost vařit si čaj či instantní polévku. Informaci přinesly Lidové noviny.

Předpis o teplé vodě jednou za týden přesně respektuje české zákony, které to považují za základní minimum. Za únosné to považují i hygienici, kteří pankráckou věznici navštívili. Naopak ochránci práv tvrdí, že předpis není v souladu s evropskými standardy, podle kterých mají mít vězni nárok na teplou vodu každý den.

Podle Lidových novin přišli vězni v rámci úspor také o možnost uvařit si během dne čaj nebo zalít si horkou vodou instantní polévku. Z kuchyněk totiž zmizely rychlovarné konvice. Vězni se tak mohou spolehnout jen na to, že nafasují horkou vodu v šest hodin ráno a v osm večer. Někteří vězni také u vězeňského lékaře přišli o diety.

Zimní „vězeňská turistika“ stojí miliony

V zimních měsících přibývá v českých věznicích až 1 000 vězňů, a to převážně z řad bezdomovců. Může za to takzvaná „vězeňská turistika“ lidí, kteří nástupem do vězení řeší svoji špatnou sociální situaci. Nárůst počtu vězňů znamená finanční zátěž, která podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila jde do milionů: „Záležitost to samozřejmě není levná. Vezmete-li si náklady na jednoho vězně, což je několik desítek tisíc korun měsíčně, a jedná-li se o tisíc vězňů, kteří nastoupí k výkonu trestu, pak ty částky jdou do milionů.“

V zimních měsících nastupuje do vězení mnoho lidí, kteří jsou potrestáni za drobnou trestnou činnost k odnětí svobody v délce několika měsíců. Mnozí z nich jsou bezdomovci nebo lidé se sociálními problémy. Podle Pospíšila je třeba posílit roli mediační a probační služby tak, aby pracovala s lidmi propuštěnými z vězení po skončení výkonu trestu. V Praze je podle odhadů asi 3 900 bezdomovců, což je srovnatelné s jinými velkými středoevropskými městy. Lidé bez domova se s nadcházející zimou stahují do opuštěných budov, na nádraží na Smíchově nebo v Hostivaři.