Senát stáhl návrh zákona o uznání pro bojovníky proti komunismu

Praha - Lidé, kteří se postavili komunistické totalitě, se oficiálního státního uznání podle návrhu ještě předvolebního senátu nedočkají. Současná horní komora se sociálnědemokratickou většinou totiž zákon o protikomunistickém odboji stáhla z projednávání. Staví se tak na stranu většiny odborné veřejnosti, která takový zákon považuje za krajně nedomyšlený. Předloha počítala s tím, že aktivní bojovníci proti komunismu by měli mít stejné postavení jako váleční veteráni. Šlo by spíš o morální ocenění a bojovníci tzv. třetího odboje by získali finanční příspěvky na rekreaci. Podle předlohy by  měli nárok na osvědčení, které by jejich odboj potvrzovalo. Vydávalo by ho ministerstvo obrany. Získali postavení válečných veteránů, a to i přesto, že nebojovali jako vojáci.

Senát hlasy levice a části lidovců odstavil návrh zákona o ocenění protikomunistického odboje, který schválila horní komora hlasy pravice v předvolebním složení. Rozhodl dnes o tom, že zákon, který podpořila a zavázala se prosazovat vláda, stáhne ze sněmovny. Senátoři ODS a TOP 09 to označili za ostudné, arogantní a bezprecedentní. Bývalý disident a senátor ODS Alexandr Vondra označil postoj ČSSD za „černý den oranžové většiny v Senátu“, neboť místo předložení vlastní varianty ocenění bojovníků proti komunismu hodila tříletou práci na zákoně do koše.

Přemysl Sobotka (ODS)

„Jsem zvědav, jak se sociální demokraté a část lidovců podívají do očí všem politických vězňům padesátých a sedmdesátých let.“

Video Události, komentáře o zákonu o třetím odboji
video

Události, komentáře o zákonu o třetím odboji

Stažení zákona o ocenění protikomunistického odboje navrhl senátní organizační výbor na popud někdejšího disidenta a šéfa senátního zahraničního výboru Jiřího Dienstbiera (ČSSD), který spolu s Petrem Pithartem (KDU-ČSL) patřil mezi kritiky normy. Takzvané zpětvzetí navrhovaného zákona zdůvodňoval Dienstbier tím, že předloha „není v souladu s hodnotami právního státu a historické pravdy“. Argumentoval analýzou historiků, podle níž by žádný zákon neměl určovat například rozdíl mezi protikomunistickým odbojem a odporem a oceňování nechat na státu. Dějiny by podle něj neměly hodnotit zákonodárné sbory. „Je třeba ty lidi oceňovat, ale ne způsobem, kdy morálním arbitrem je úředník ministerstva obrany,“ domnívá se senátor Ivo Bárek.

S návrhem zákona nesouhlasili i někteří historici

Proti se postavila také řada historiků, kteří zákon označili za nedomyšlený a moralistní. Jedním z hlavních odpůrců schválení zákona je ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma. „Obávám se, že kdyby ten zákon měl být přijat a aplikován v současné podobě, způsobilo by to víc hořkosti a zklamání,“ řekl.

Jiří Dienstbier (ČSSD)

„Jsem rád, že se tento návrh konečně stáhnul a že se budeme moc bavit nikoliv o ideologických záležitostech, ale o tom, komu a jak je ještě možné pomoci.“

Stažení zákona z Poslanecké sněmovny není zcela tradiční krok. To, že senátoři stahují svůj vlastní návrh z jednání Poslanecké sněmovny, se stalo ve čtrnáctileté historii horní komory Parlamentu vůbec poprvé. Normu předložili senátoři za ODS, TOP 09 a Starostů ještě před říjnovými volbami, kdy v Senátu měli většinu. Návrh již prošel vládou a prvním čtením Poslanecké sněmovny, nyní by měl být ve čtení druhém. Po říjnových volbách nicméně většinu v Senátu získali sociální demokraté, kteří už od začátku patřili ke kritikům tohoto zákona. „Považujeme za znepokojivé, že Senát, který změnil barvu, takovýmto způsobem stáhnul svůj původní zákon a nepokračuje tak v konzistenci svých předchůdců,“ uvedl Petr Gazdík.

Největší problém návrhu je v definici odboje

Zákon neumí přesně definovat, co je odboj, domnívá se politolog Jan Bureš. „Problém zákona je v jeho skutečném obsahu, nikoliv v jeho ideologické rovině, kam se ho snaží posunout zejména senátoři ODS…Problém je v tom, jak zákon definuje pojmy odboj a odpor. Podle návrhu zákona za odbojáře jsou považováni lidé, kteří tak byli jmenováni Státní bezpečností, přestože Státní bezpečnost uměle konstruovala dokumenty i různá obvinění.“

„Návrh rozděluje lidi, kteří se postavili KSČ, na hodnotnější odbojáře a méně hodnotné účastníky odporu, a to dělá za pomoci řady dost pochybných a mechanických kritérií,“ dodal historik Jakub Jareš.

Petr Tluchoř (ODS)

„Nemůžeme napravit zničené životy bojovníků s totalitou, ale můžeme napravit vlastní svědomí.“

Na stažení návrhu zákona o ocenění politického odboje v Senátu reagovali také poslanci. Jejich stanovisko bylo odsuzující. Sociální demokracie podle nich uvádí pouze zástupné důvody a nechce se pouštět do podrobné debaty. Ta by se totiž týkala velkého množství jejich členů, tvrdí pravice.

Předseda sociálních demokratů je ovšem s rozhodnutím horní komory spokojen. „Já si myslím, že je to velmi rozumný krok, historií by se měli zabývat historici - ne politici,“ uvedl Bohuslav Sobotka.

Poslanci se stažením návrhu nicméně počítali a zařídí se podle toho. Zákon předloží znovu ve sněmovně jako poslaneckou iniciativu. Vzhledem k počtu vládních hlasů se dá i přes případné veto Senátu očekávat, že zákon projde.

 
Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS)
Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS)
Více fotek
  • Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2051/205029.jpg
  • Senátor za ČSSD Jiří Dienstbier autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/651/65019.jpg
  • Výhrady historiků k zákonu o třetím odboji autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2165/216416.jpg