Osm procent lidí by volilo ultrapravici, tvrdí průzkum

Praha - Zhruba šest procent Čechů souhlasí s většinou idejí ultrapravice a bylo by ochotno krajně pravicové subjekty aktivně podpořit, například účastí na akcích. Další dvě procenta lidí se sice k aktivní podpoře nehlásí, ovšem ochotu odevzdat svůj hlas ve volbách ultrapravicové straně se netají. Odpor k idejím pravice má naopak pětina Čechů. Takové údaje vyplývají z průzkumu agentury STEM, který provedla pro ministerstvo vnitra.

Mezi lidmi, kteří by aktivně podpořili nějaký ultrapravicový subjekt nebo by jej alespoň volili, tedy celkem osmi procenty dotázaných, jsou podle průzkumu častěji lidé s nižším vzděláním, radikálními názory, kteří požadují „vládu pevné ruky“.

Ve vztahu k pravicovému extremismu se podle agentury jeví jako „výrazně riziková“ šestiprocentní část populace, která by byla ochotna volit ultrapravicovou politickou stranu, i ji aktivně podpořit, například účastí na pochodech, demonstracích a jiných akcích. Podle průzkumu do této skupiny patří především muži a nezaměstnaní. „Lidem spadajícím do této skupiny častěji chybí dostatečný řád a pořádek ve společnosti, objevují se u nich znaky anomie, to znamená pocit rozpadu norem, nedostatečná společenská kontrola a osobní vykořeněnost,“ konstatuje agentura STEM.

Video Události, komentáře o českém vztahu k menšinám
video

Události, komentáře o českém vztahu k menšinám

Obyvatelé České republiky mají z menšin nejhorší vztah k narkomanům, skinheadům, anarchistům, Romům a muslimům. Podle průzkumu agentury STEM vyjádřila většina lidí nechuť žít s nimi trvale v jedné zemi. Naopak nejblíže mají lidé ke Slovákům a tělesně postiženým. Zatímco u Romů většina lidí uvedla, že s nimi má osobní zkušenost, u zbývajících skupin, ke kterým má nejvíce negativní vztah, je tomu naopak a vychází například z mediálních zpráv.

Tito respondenti jsou podle závěrů průzkumu také silně nespokojení se svou profesí, rodinným životem, materiálním zajištěním a s fungováním společnosti. Častěji se prý u nich objevuje pocit, že ve společnosti nemohou uplatnit své schopnosti, nespokojenost s okolím a pocit neporozumění ze strany ostatních. STEM také uvádí, že u sledované rizikové části populace se lze častěji shledat „s prvky osobnostní lability, jež často vede k nepromyšlenému afektivnímu jednání“. Z hlediska politických postojů pak jde nejčastěji o konzervativce, kteří vyzdvihují význam národnosti a požadují zpřísnění trestů. Velká část z nich, více než třetina, uvedla, že má pocit dlouhodobého omezování ze strany menšin, především Romů.

Třetina lidí je pro odsun Romů

Z průzkumu také vyplynulo, že čtyři pětiny lidí v Česku považují Romy za nepřizpůsobivé a třetina by souhlasila s jejich odsunem. Devadesát procent Čechů má totiž s Romy podle tohoto výzkumu osobně špatnou zkušenost. „To je pro sociologa drastické číslo, skoro nemožné. To znamená v podstatě všichni,“ uvedl ředitel agentury STEM Jan Hartl. „Anticikánské postoje české veřejnosti jsou především sociálně zakotvené a souvisejí s tím, že česká společnost spojuje Romy s nepřizpůsobivostí, s kriminalitou a zneužíváním dávek,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu František Bartoš. Podle výzkumu česká společnost nevnímá Romy jako spoluobčany, ale jako cizince. Není tedy rasistická, ale spíše nacionalistická.

Ministr vnitra Radek John (VV) se domnívá, že by s tím Romové měli něco dělat. „Je také na romské komunitě, aby se svými dětmi promluvila a řekla jim, eskalujete problém,“ uvedl John. To, že Romové nejsou v české společnosti příliš oblíbení, ví i novinářka Jarmila Balážová. „Je to dáno mediálním obrazem a také některými zkušenostmi,“ myslí si Balážová, která je sama Romka. Většinová společnost by ale podle ní neměla dávat Romy do jednoho pytle a uplatňovat princip kolektivní viny.

Průzkum označuje za nejrizikovější oblasti z hlediska vztahu obyvatelstva k idejím ultrapravice především Moravskoslezský, Ústecký a Plzeňský kraj. Průzkumu, který se uskutečnil od 17. září do 15. října, se zúčastnilo 2 056 lidí.