Regionální referenda jsou tu: Lidé v krajích se budou více podílet na změnách

Praha - Kraje budou moci od nového roku pořádat regionální referenda o věcech, které spadají do jejich působnosti. Mohla by se týkat ekologických otázek, energetiky nebo budování infrastruktury. Podle zastánců posílí legitimitu krajské moci a podpoří postavení krajské samosprávy. Podle kritiků se tím regionální samosprávy budou zbavovat odpovědnosti. Odpůrci argumentovali i nákladností plebiscitů. V Česku se doteď konala referenda v obcích.

Uzákonění krajských referend prosadila před sněmovními volbami ČSSD, která stojí v čele všech regionů kromě Prahy. „Je celá řada zásadních otázek rozvoje krajů, kde výsledek referenda bude vždy silným mandátem a vodítkem každé krajské politické reprezentace k hájení zájmů občanů a řešení jejich problémů,“ uvedl předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek, jihomoravský hejtman a místopředseda ČSSD. Nejčastěji se před volbami mluvilo o referendu k prolomení limitů těžby uhlí v Ústeckém kraji. Sociální demokraté spolu s komunisty a zelenými nejprve přehlasovali zamítavé stanovisko Senátu a poté i veto prezidenta Václava Klause. Prezident svůj odmítavý postoj k předloze zdůvodnil tím, že je dalším krokem „k regionalizaci České republiky a k parcelování státu“. Podle odpůrců není jasné, z čeho kraje zaplatí realizaci výsledků referend.

Pavel Šaradín, politolog:

„Pomocí referenda se budou moci řešit otázky, které patří do samostatné působnosti krajů: střední školství, silnice, nemocnice a další.“

Krajská referenda se podle schváleného zákona mají do budoucna konat pouze o věcech, které spadají do výhradní působnosti kraje. Nesměla by být o zřízení nebo zrušení krajských orgánů a jejich uspořádání, o volbě či odvolání hejtmana a dalších krajských představitelů, o ukládání pokut a o rozpočtu kraje nebo o krajských vyhláškách. „Daně ani podobná závažnější problematika nebudou předmětem referenda,“ řekl politolog Pavel Šaradín.

Pavel Šaradín, politolog:

„Kraje budou hradit referenda ze svých prostředků, nepředpokládám, že by se konaly často. Kraje v České republice totiž hodně šetří. Z psychologického hlediska je to ovšem dobrý nástroj pro povědomí občanů, že mohou v kraji něco změnit.“

Provedení referenda by zajišťovala krajská samospráva, která by hradila i náklady spojené s hlasováním, například odměny komisařům dohlížejícím na regulérnost hlasování v plebiscitu. Vyhlásit regionální plebiscit bude moci zastupitelstvo kraje nadpoloviční většinou všech svých členů nebo na základě požadavku alespoň šesti procent obyvatel regionu. Výsledek referenda bude pro zastupitelstvo i radu kraje závazné, pokud se hlasování zúčastní alespoň 35 procent oprávněných voličů v kraji a nadpoloviční většina z nich návrh schválí, bude-li zároveň alespoň čtvrtinou oprávněných voličů v kraji. „Je to dobrý nástroj pro to, aby referenda měla smysl, volební účast ve velkých městech bývá nízká. Není reálné, aby se krajského referenda zúčastnilo 50 procent lidí,“ podotkl Šaradín.

Ve Středočeském kraji se bude možná konat první referendum, a to o křivoklátském národním parku. „Je to nesmírně cenné území, cenná krajina a nejvyšší stupeň ochrany by si určitě zasloužila,“ řekl David Rath.  Jihomoravský hejtman Michal Hašek zase zvažuje vyžádat si od lidí souhlas s tím, kudy povede silnice z Brna do Vídně nebo severní dálniční propojení kraje. 

Cena referenda? Až několik milionů

Uspořádání krajského referenda bude stát odhadem několik milionů korun. Přesně to ještě nikdo nespočítal. Hejtmani proto vymýšlejí, jak by se dalo co nejvíc ušetřit. Nabízí se třeba možnost spojit krajská hlasování s jinými volbami. I pro referendum je totiž nutné nachystat volební místnosti a komise a informovat lidi, o čem vlastně hlasují. „Načasování voleb v Česku dává dostatečnou možnost, abychom neutráceli navíc veřejné prostředky,“ řekl Hašek.

Referenda se dosud mohla konat pouze na místní úrovni, jejich pravidly se sociální demokraté také inspirovali. Zákonodárci mohou ústavním zákonem schválit vyhlášení celostátního referenda k určité otázce. Dosud tuto možnost využili z podnětu Senátu pouze jednou, když v roce 2003 dali občanům příležitost rozhodnout o vstupu země do EU.