Rakousko historické dopisy z archivu v Chebu nevydá

Cheb - Rakousko patrně nevydá zpět vzácné historické dopisy s královskými pečetěmi, které byly před mnoha lety ukradeny ze státního archivu v Chebu a nyní se objevily v nabídce vídeňské aukční síně Öphila. Na žádost české policie o spolupráci při jejich zajištění Rakušané odpověděli, že tyto relikvie se dostaly do rukou rakouských soukromých sběratelů legální cestou.

Vídeňský státní zástupce napsal českým kriminalistům, že chebský archiv, kde byly uloženy historické dopisy, byl s vědomím tehdejších komunistických vládců vyplundrován, a větší část těchto dopisů byla v 70. letech dokonce prodána přes státní filatelistickou společnost Pofis Praha soukromým sběratelům. Nebude tak dávat žádný podnět k zabavení těchto vzácných dokumentů a může se s nimi volně obchodovat. Současný majitel vzácných archiválií je podle Rakušanů bezúhonný člověk a přišel k nim legální cestou.

Z chebského archivu se ztratily stovky královských písemností významných panovníků od Karla IV. až po Marii Terezii. Dopisy na hadrovém papíře opatřené vodotiskem mají všechny náležitosti včetně královské či císařské pečeti a podpisu. Mezi nejvzácnější ukradené relikvie patří dopis od Karla IV. z roku 1354, kterým osvobodil město Cheb od placení cla. Další korespondence je například od Václava IV., císaře Zikmunda nebo od Jagellonců. Chybějící památky odhalili pracovníci archivu při inventuře, která trvala deset let.

Jako nesmysl, výmluvu a účelovou legendu označil tvrzení rakouského žalobce ředitel Poštovního muzea v Praze Jan Galuška. Podle něho je tato záležitost už z principu absurdní. Uvedl, že nákupčí v Pofisu velice důkladně dbali na to, aby nekoupili něco, co by pocházelo z trestné činnosti. „Všechny prodeje do zahraničí schvalovala realizační komise. V případě jejího souhlasu se samotný export realizoval prostřednictvím podniku zahraničního obchodu ARTIE,“ dodal šéf muzea.

Dopisy byly asi ukradeny hned po revoluci

Také ředitel chebského archivu Karel Halla vidí verzi o krádeži a následném legálním prodeji v době komunismu za nepříliš reálnou. Právu řekl, že je přesvědčen o tom, že dopisy byly ukradeny hned po revoluci v 90. letech, kdy po těchto věcech začala být větší poptávka a nebyl takový problém je dostat za hranice.

Podle Hally v té době panoval také chaos v kontrole lidí, kteří v archivu dokumenty studovali. Stačilo se zaregistrovat jako badatel a tím získat k těmto věcem prakticky volný přístup. Šlendriánsky se chovala zejména obsluha badatelny, která někdy ani nezapsala, co konkrétně si kdo vypůjčil. „Vůbec nikdo nekontroloval, zda ten dotyčný skutečně vrátil všechny dokumenty, které si půjčil,“ konstatoval Halla.

Po zprávě od Rakušanů bude muset česká policie případ nejspíše odložit. Pokud budou čeští vyšetřovatelé vycházet z jejich tvrzení, že se krádeže staly někdy v 70. letech, je případ podle českého trestního řádu promlčen. Podle Hally zbývají už jenom dvě možnosti, jak se k archiváliím dostat.  Diplomatickou cestou, anebo je v aukci koupit.