Na Pardubicku není čím opravovat silnice

Pardubice/Kačice – Silničářům v Pardubickém kraji začínají docházet směsi na opravy děr na vozovkách. Vydrží jim zřejmě už jen do konce ledna. Výrobce – v republice jediný – nestíhá uspokojit poptávku. Zima je totiž štědrá na sníh, který přispívá k rozbíjení vozovek v celém Česku. Pardubičtí cestáři se kvůli nedostatku materiálu rozhodli zatím zanedbat vedlejší silnice a přednostně opravují páteřní komunikace. Ve Středočeském kraji zatím směs na opravy výtluků mají a pokračují v opravách.

Silničáři využili toho, že se oteplilo a nesněží, a opravují výtluky. Zimní údržba je ovšem nejnáročnější za posledních dvacet let. Zásoby směsí na opravy silnic rychle mizí.

Loni cestáři spotřebovali 300 tun směsí, letos to zřejmě bude víc. Výrobce těchto materiálů ale nestíhá uspokojit poptávku, je totiž v republice jediný. „Zhotovitel, který vyrábí tyto směsi, má dodací lhůtu měsíc,“ podotkl provozní náměstek pardubické silniční správy Václav Ouhrabka.

Na leden mají ještě silničáři materiál zajištěný, v únoru už to bude horší. Spotřeba směsí je totiž obrovská. Pardubický kraj doplácí na to, že je tranzitním regionem, přitom jím neprochází žádná vysokorychlostní komunikace a jezdí se po běžných silnicích. Ty přitom nadměrně zatěžuje nákladní doprava a kraj na opravu silnic musí vynakládat stále více peněz.

Video Reportáž Erika Knajfla
video

Reportáž Erika Knajfla

„Pro opravy používáme studenou živičnou směs, která je vhodná pro použití do minus 8 stupňů Celsia,“ uvedl provozní náměstek Správy a údržby silnic Středočeského kraje Josef Raboch.

Pro opravy je důležité, aby byla silnice bez souvislé ledové a sněhové vrstvy. Ve výtluku nesmí být ani voda. Teď se budou pro opravy používat i teplé směsi. „Snažíme se, aby výspravy vydržely do jara,“ doplnil Raboch. Krajská správa údržby silnic Středočeského kraje má na starosti asi 8 600 kilometrů silnic, z toho je jich podle cestářů poškozených kolem třiceti procent.

Silnice opravují cestáři kvůli nedostatku peněz jen provizorně. Podle nich je 90 procent živičných povrchů v plzeňském regionu na hraně nebo už za hranou životnosti. Výtluků tak bude čím dál víc.