Reportéři ČT: V Jaroměři mají vlastní pravidla na prodej městského majetku

Jaroměř – Když obec vypíše výběrové řízení na prodej svého majetku, měla by vyhrát nejvyšší cena, tak to předepisuje zákon. Ve východočeské Jaroměři ale prodávají městský majetek podle svých pravidel. Alespoň obchod uskutečněný před dvěma lety tomu nasvědčuje. V něm nerozhodoval zisk pro městskou kasu, ale přesvědčení většiny zastupitelů, že kupec vede v budově náležící městu tak skvělou hospodu, že si tam zaslouží zůstat.

Výběrové řízení vyhrála nejnižší nabídka

Před dvěma lety vyzvalo město Jaroměř zájemce o koupi budovy na Jakubském předměstí, aby nabídli cenu. Předpoklad, kdy ze zákona vyhrává nejvyšší nabídka, se ale po otevření obálek nenaplnil. Zastupitelé přiklepli budovu nejnižší nabídce a prodali ji za čtyři sta třicet tisíc korun. Přitom měli možnost vydělat na prodeji skoro pětinásobek - dva miliony sto padesát tisíc korun. Tu nabídli Jiří Košťál s Monikou Jirsákovou.

Budovu tak získal podnikatel Luděk Čáni. Nabídl za ni pětkrát méně, než mohlo město za dům dostat, ale to se nakonec nelíbilo jen hrstce zastupitelů. Ty údajně přesvědčilo jeho vysoké investice do budovy za sedm let, co ji měl od města pronajatou. Avšak není vše zlato, co se třpytí. Některé prostředky vložené do nemovitosti, která byla v tu dobu ve vlastnictví města, mu byly odpočítávány formou neplaceného nájemného. „On (Čáni) z celé té stavby, pokud ji užíval, neplatil ani korunu nájemného, protože se mu to započítávalo na ty vložené investice do budovy,“ popisuje zastupitel a bývalý starosta Jaroměře Vratislav Čermák.

Investované prostředky šly i do zařízení na provoz hospody

Dalším sporným bodem je fakt, že pan Čáni sice opravdu investoval do budovy zhruba asi milion šest set tisíc korun, ale tyto investice obsahují i částky investované peníze do zařízení. Podle nezávislé právničky Andrey Šnytové by ale odpovědní pracovníci obce měli zkoumat, jestli investice opravdu byly vloženy do nemovitosti, a ne do zařízení nebytových prostor. „Hlavně by se mělo přezkoumat, jestli se obec v minulosti zavázala k úhradě takových investic, protože pokud ne, tak by se musel provést znalecký posudek, kde by se vzalo, o kolik provedené investice zvýšily hodnotu nemovitosti,“ konstatuje Šnytová.

Avšak znalecký posudek zadaný městem nic takového nezkoumal. Pouze ohodnotil cenu budovy podle vyhlášky o oceňování. Navíc zadání opomnělo započítat prodávaný pozemek a cena nemovitosti bez pozemku podle něj vychází na milion sto tisíc. Tedy i tak mnohem dráž, než byla prodejní cena, tedy čtyři sta tisíc korun.

V případu padlo trestní oznámení, k ničemu to však nevedlo

Jiří Klepsa, starosta Jaroměře

„Já si dovolím tvrdit bez problémů, kdykoliv na kameru, že i kdyby nabídka pana Čáního byla sto tisíc, tak budu hlasovat pro prodej této nemovitosti panu Čánímu.“

Vedení Jaroměře tedy připravilo své občany o milion sedm set tisíc, ale přesto jeho zástupci trvají na svém. Rozhodli správně ve prospěch občanů Jaroměře a neupřednostnili příjem a zisk města. Protože pro některé zastupitele byl zisk zachování stávajícího provozu a zachování dostupného občerstvení pro lidi, kteří tam žijí a pracují.  To pro ně bylo přednostnější, popisuje tehdejší ředitel odboru majetku města a nynější starosta obce Vítězná Petr Hrubý.

Pan Košťál s paní Jirsákovou tedy podali trestní oznámení Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality v Hradci Králové. Tam se případ prošetřoval asi šest měsíců s tím, že v současné době už je to odložené a věc je tímto útvarem uzavřena. „Pokud někteří zastupitelé celé ty dva roky do 20. listopadu 2008 mají pocit, že skutečně došlo k porušení jakéhokoliv zákona, pokud se domnívají dnes, že šetření úřadu pro odhalování korupce a finanční kriminality bylo nedostatečné, můžou bez problémů vystoupit s čímkoliv a můžou aktivně podat jakékoliv trestní oznámení,“ říká Klepsa.