Praha - Češi jsou notoričtí stěžovatelé. Stěžují si na všechno a všude. Například krajské úřady dostanou ročně kolem deseti tisíc stížností. Jihomoravský kraj proto sepsal návrh zákona o stížnostech. Podle něj by lidé mohli dostat pokutu, pokud by úřadům poslali hrubě urážlivou stížnost. Postih by se pohyboval od 500 do 5 000 korun. V současnosti celkový právní předpis týkající se řešení stížností neexistuje; jejich úprava je podle předkladatelů nejednoznačná a kusá. Krajská předloha nyní zamíří k posouzení vládě.
Za urážlivé stížnosti budou možná pokuty
Návrh mimo jiné definuje stížnost a stanoví, kdo přesně je za jejich vyřízení odpovědný. Stížnosti by úřady musely vyřídit do měsíce, v případě složitějších podání do dvou, nejvýše do tří měsíců. Nemusely by se vůbec zabývat anonymními stížnostmi; pokud by ale nasvědčovaly spáchání trestného činu, musely by je předat policii.
Některé navrhované změny
- stěžovat si bude moci kdokoli, doteď to může jen ten, koho se věc týká
- stížnost bude možné podávat poštou, e-mailem či ústně, ale nikoli už telefonicky
- za urážlivé vyznění bude hrozit pokuta až pět tisíc korun
- na opakované výhrady notorických stěžovatelů nebudou muset úřady odpovídat
GALERIE
videogallery_000112875
Předloha by také uložila stěžovateli povinnost spolupracovat v případě potřeby s úřadem při prošetřování podání. Výsledkem prošetřování by měl být závěr, zda je skutečný stav věci v rozporu s právními předpisy, nebo ne. Úřad by měl dále zjistit, kdo je za nedostatky odpovědný. Výsledek zkoumání by instituce musely písemně oznamovat. Návrh Jihomoravského kraje se ale nelíbí ministerstvu vnitra - například to, že by se už stížnost nemohla podat telefonicky. Norma prý není potřeba.
Sankci by mohl dostat i úřad
Pokutu od 500 do 5 000 korun by mohl dostat i úřad, pokud by mařil prošetřování stížnosti nebo by neplnil povinnosti dané předloženým zákonem, a to opakovaně. Stejný postih za stejné skutky by hrozil rovněž lidem, kteří stížnost podali. V souhrnu by pokuta nesměla přesáhnout 10 000 korun.
Chronický stěžovatel rozložil obec
O tom, že notoričtí stěžovatelé mohou ochromit i chod obce, se přesvědčili například v Šimanově na Vysočině. Už šest let chodí na tamní zastupitelstvo podrobné stížnosti doplněné o fotodokumentaci několikrát týdně. Za tu dobu se ve funkci vystřídalo pět starostů, žádný podle místních nevydržel tlak jednoho stěžovatele. Dotyčný brzdil všechno, co se dalo - výstavbu cesty, rybníků atd. Kvůli němu odstoupilo i zastupitelstvo a musely se konat mimořádné volby.
Autoři návrhu uvádějí, že vyřizování stížností dříve vycházelo ze sporného předpisu z roku 1958. Před pěti lety jej nahradila nová úprava, podávání i vyřizování stížností však prý pojala příliš úzce. Stížnost podle ní může podat jen člověk, jehož práv, povinností či zájmů se dotklo úřední rozhodování v konkrétním případě. Ve vymezených případech si lze stěžovat na nevhodné chování úředníků.
Pravidla pro stížnosti si mohou ještě upravit města, obce a kraje. V praxi tedy mohou lidé narazit na různých radnicích a hejtmanstvích na zcela odlišné postupy.