Víceletá gymnázia stále válcují základní školy

Praha - Studenti víceletých gymnázií dopadli ve srovnávacích testech až o 30 procent lépe než jejich stejně staří spolužáci na základních školách. Velké rozdíly v úrovni škol jsou i mezi jednotlivými kraji, například v testu z češtiny dopadli nejlépe deváťáci z jižní Moravy, nejhůř pak děti z Plzeňského kraje. Výsledky zveřejnila společnost Scio, která loni na podzim testovala 39 tisíc žáků 6. a 9. tříd a odpovídajících ročníků gymnázií. Podobné testování přitom připravuje ministerstvo školství v roce 2013. V dotazníku Scio se zároveň pedagogové shodli, že dětem brání v dosažení lepších výsledků hlavně lenost a pohodlnost, potvrdili to i samotní žáci.

„Cílem testu bylo porovnat školy mezi sebou,“ uvedl ředitel Scia Ondřej Šteffl s tím, že neposuzují, zda jsou znalosti žáků dobré, či ne. Například deváťáci na základních školách průměrně vyřešili 25 procent testu z matematiky, stejně staří gymnazisté ale uspěli v 55 procentech početních úloh. Ještě větší rozdíl je v testu z angličtiny, který žáci ZŠ napsali na 34 procent a gymnazisté na 72.

Technické vybavení škol se na výsledcích podepisuje minimálně

Video Reportáž Ivana Lukáše
video

Reportáž Ivana Lukáše

Ladislav Němec, náměstek ministra školství.

„Jsou regiony, kde se na víceletá gymnázia dostává ze základních škol 25 i 30 procent žáků.“

„Jsou výborné základní školy, které mají výrazně lepší výsledky než některá gymnázia i přesto, že se potenciál základních škol na druhém stupni snižuje odlivem nadaných dětí na víceletá gymnázia,“ upozornil Šteffl. Testy Scia přitom ukázaly, že velké rozdíly jsou nejen mezi základními školami a gymnázii, ale také mezi jednotlivými kraji. Například učitelé v Jihomoravském kraji prý umějí výrazně lépe využít studijní potenciál žáků než kantoři v Moravskoslezském kraji. Technické vybavení škol se na výsledcích žáků podepisuje jen minimálně.

Ministerstvo chce plošné testování v 5. a 9. třídách zavést právě kvůli sjednocení úrovně škol. Podle nedávného mezinárodního srovnání PISA se znalosti českých žáků zhoršily nejvíc ze všech zúčastněných států. Odborníci na vzdělávání přitom dlouhodobě upozorňují, že nejlepších výsledků dosahují státy, které se věnují hlavně méně nadaným žákům a snaží se je přivést na určitou úroveň znalostí.

Někdy to ale může být i na úkor rozvíjení dovedností u žáků nadaných. „Pokud zavedeme plošné testování, podle kterého budou školy hodnoceny, případně za něj budou trestány, možná sice dojde k určitému posunu u těch nejhorších, ale zároveň se zploští výkonnost těch nejlepších škol,“ domnívá se Bohumil Kartous ze společnosti Scio.

Dětem brání v dosažení lepších výsledků hlavně lenost a pohodlnost

V dotazníku Scio se pedagogové shodli, že dětem brání v dosažení lepších výsledků hlavně lenost a pohodlnost, s tímto názorem souhlasili i samotní žáci. Na otázku, zda děti výuka baví, pak odpovědělo kladně jen šest z deseti žáků.


Do testování se zapojilo 10 tisíc žáků 6. tříd a přes 29 tisíc žáků 9. tříd. Školy si testování samy platily, za testy ze tří předmětů pro jednoho žáka daly zhruba sto korun. Testovaly se znalosti v matematice a českém jazyce, každá škola si navíc mohla vybrat i cizí jazyk. Žáci byli testováni také v obecných studijních předpokladech.