Odchody lékařů: Akutní péči zajistí fakultní nemocnice

Praha - Akutní péči po případném odchodu lékařů budou v co nejširší míře připraveny zajistit fakultní nemocnice. Po společném jednání s řediteli fakultních nemocnic to řekli ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) a premiér Petr Nečas (ODS). Premiér po jednání také řekl, že je vláda ochotna dál s nespokojenými lékaři jednat, ale nepřipustí šikanu těch, kteří zůstali. Ministr Heger ale dál doufá, že se situace obrátí a že se odchody doktorů podaří zastavit. Už včera Nečas prohlásil, že pomoci zajistit péči pro pacienty by mohla armáda. Nasadit by mohla až tisíc vojáků - doktorů, řidičů sanitek apod. Opoziční ČSSD ale tvrdí, že nasazením armády se situace nevyřeší.

Mapa výpovědí podle krajů a jednotlivých nemocnic k nahlédnutí zde.

Fakultní nemocnice by měly přijímat pacienty bez ohledu na spádovost. I v těchto nemocnicích ale mnozí doktoři podali výpovědi a některá oddělení by zřejmě nebyla schopna sama akutní pomoc zajistit. „Fakultní nemocnice intenzivně připravují krizové plány, budou připraveny a budou tvořit páteřní síť v případě krizového řízení,“ řekl Nečas. Neuvedl, na kolik by zajištění náhradní péče mohlo vyjít. Stát je na to podle něj ale připraven. Nabídku lékařům označil za vstřícný krok. „Udělali jsme vstřícné kroky, příslib dvou miliard korun na platy zdravotnického personálu je dostatečný krok,“ uvedl Nečas.

Video Reportáž a vstup Markéty Šenkýřové
video

Reportáž a vstup Markéty Šenkýřové

Ke konci února by mohlo z nemocnic odejít na 3 800 z asi 20 000 lékařů. Podali výpověď v odborářské protestní akci Děkujeme, odcházíme. Heger jim nabídl na zvýšení platu zdravotníků dvě miliardy. Doktoři by z toho měli dostat tři čtvrtiny a sestry a personál zbytek. Lékařské odbory to odmítly, žádají celou sumu.

V hradecké nemocnici je ohrožena péče o předčasně narozené děti

Ve fakultní nemocnici v Hradci Králové podalo podle jejího ředitele Romana Prymuly výpověď 180 lékařů. Nebude tedy prý možné zajistit akutní péči hlavně o předčasně narozené děti a kraje budou muset spolupracovat. „Jenom silami bývalého východočeského kraje to nezvládneme, musíme spolupracovat s pražským regionem,“ řekl Prymula.

Podle ředitelů fakultních nemocnic je v nouzovém systému možné přežít zhruba šest týdnů až dva měsíce. Pak by se mohl vyčerpat limit přesčasové práce. Heger řekl, že se počítá se společným lůžkovým fondem či tím, že by se personál přesouval z jednotlivých oddělení na jiná podle potřeby. Uzavřít by se mohly také některé ambulance, přijímaly by se do nich akutní případy. Ředitelé nemocnic dostali pokyn, že mají brát i pacienty z jiných regionů. Spádovost nebude hrát roli.

Nemocnice, kde by mohly nastat největší problémy

  • FN Thomayerova (Praha)
  • FN Bulovka (Praha)
  • FN Plzeň
  • FN Hradec Králové

Podle ředitelky plzeňské fakultní nemocnice Jaroslavy Kunové by po případném odchodu lékařů Karlovarský a Plzeňský kraj čekalo velké omezení péče. „Nápor bude veliký,“ uvedla Kunová. Dodala, že nemocnice bude pracovat v krizovém režimu, aby uspokojila pacienty. Šéfka nemocnice věří, že neonatologové a gynekologové nakonec neodejdou. Lékařům před pár dny nabídla zvýšení platů o 8 000 až 12 000, jak žádají. Místní odbory její návrh odmítly.

Ostravská nemocnice výpadky mít nebude

Výpovědi naopak nepostihly ostravskou fakultní nemocnici. Podle jejího ředitele tedy nebude mít žádné výpadky. Musela by ale přebrat pacienty od krajských nemocnic. Chce proto odsunout případně plánované operace a postupně vyprazdňovat oddělení jako ortopedie, rehabilitace či kožní, kde není léčba tak akutní. Tím by se měla zdvojnásobit kapacita právě pro neodkladné případy, porodnice by pak mohla mít až trojnásobek lůžek, tedy stovku.

ČSSD kritizuje nasazení armády

Úterní jednání Bezpečnostní rady státu vyústilo ve stanovisko, že pokud lékaři začátkem března nepřijdou do práce, bude Česká republika připravena. Má jí totiž pomoci armáda. Dnes v této věci jednal Nečas, Heger a také ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Podle Vondry má armáda chirurgické a anesteziologické týmy a sanitky a vrtulníky k převážení pacientů. Všechny lékaře armáda nahradit nedokáže, podle ministra je ale připravena pomoci. Může nasadit až tisícovku vojáků - doktory, vojenské policisty, řidiče a osádky techniky a využít pět vrtulníků rychlé záchranné služby, deset dopravních vrtulníků a pět dopravních letadel a sto sanitek. Ve vojenských nemocnicích nepodal výpověď ani jeden lékař.

Pomoc armády kritizuje opoziční ČSSD. Stínový ministr zdravotnictví za sociální demokracii David Rath dnes řekl, že vojsko má 260 lékařů, kteří normálně pracují ve vojenských nemocnicích. Výpověď přitom podalo 3 800 doktorů. Vojenské nemocnice jsou vojenské jen podle jména a jejich pacienty jsou z velké většiny civilisté, podotkl dnes Rath. Jedna armádní polní nemocnice by podle něho nedokázala péči nahradit, „ani kdyby kočovala každý den jinde“. „Armáda je schopna vyřešit s vypětím sil situaci v jedné z osmi desítek okresních nemocnic,“ dodal stínový ministr. Problémem také může být, že armáda nenabízí určité specializace, jako jsou třeba neonatolog nebo gynekolog.

Vojenské nemocnice

  • Ústřední vojenská nemocnice v Praze
  • Vojenská nemocnice Brno
  • Vojenská nemocnice Olomouc

Armáda má k dispozici také Ústav leteckého zdravotnictví v Praze.