ČT: Vojenské zpravodajství asistovalo intrikám na obraně

Praha – Vojenské zpravodajství se v roce 2007 zapojilo do mocenských bojů na ministerstvu obrany a distribuovalo diskreditační materiál na tehdejší náměstky ministryně Vlasty Parkanové. Vyplývá to z původně důvěrného materiálu, který Česká televize získala od stávajícího šéfa resortu Alexandra Vondry. Podle zveřejněné zprávy proces získávání kompromitujícího materiálu řídil přímo tehdejší ředitel Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík.

„Ředitel VZ vydal pokyn k účelovému poskytnutí informací získaných činností VZ neoprávněným osobám ve vedení ministerstva obrany. Informace byly poskytnuty za účelem diskreditace jedné skupiny z vedení MO (Kopřiva, Šmerda) druhou skupinou z vedení resortu (Barták, Fulík). Tato aktivita souvisí se soupeřením o vliv v resortu MO,“ stojí ve zprávě.

Barták s Fulíkem proti Kopřivovi a Šmerdovi

Podle zveřejněné zprávy Krejčík hledal ve zdrojích Vojenského zpravodajství informace týkající se možného přijetí úplatku v souvislosti s vymáháním česko-ruského dluhu v roce 2004. „Je pravděpodobné, že byl tento úkol vydán za účelem diskreditace NMO-V (náměstka ministryně obrany pro vyzbrojování),“ stojí ve zprávě. Oním náměstkem měl být Jaroslav Kopřiva.

Zpráva, již Krejčíkovi podřízení vypracovali bez jeho vědomí, mluví i o tom, že se někdejší šéf Vojenského zpravodajství snažil diskreditovat i samotnou Parkanovou. Řediteli Národního bezpečnostního úřadu a Bezpečnostní informační služby měl poskytnout informace, které by mohly vést k odebrání osvědčení o bezpečnostní způsobilosti náměstka Radka Šmerdy. „Tato aktivita byla vedena za účelem diskreditace ministryně obrany v rámci “boje„ ředitele VZ proti ministryni obrany,“ stojí ve zprávě.

Vysoká hra na obraně - Kdo je kdo?

0Jaroslav Kopřiva skončil ve funkci náměstka pro vyzbrojování v roce 2010. Odvolal jej nový ministr obrany Alexandr Vondra. Důvodem byla Kopřivova snaha dojednat si provizi ze stamilionové zakázky na nákup samohybných minometů od společnosti Patria.

0Radek Šmerda působil na ministerstvu obrany v několika funkcích (v letech 2003-2006 jako Kopřivův poradce), naposledy jako ředitel kanceláře ministryně obrany. Ve funkci skončil v květnu 2009 s nástupem Martina Bartáka do funkce šéfa resortu. Dnes působí jako náměstek ministra dopravy Víta Bárty.

0Martin Barták přešel v roce 2009 z funkce náměstka do pozice ministra obrany v úřednické vládě Jana Fischera. Jeho jméno je spojeno s nejasnými armádními zakázkami Iveco a Dingo. Po loňských sněmovních volbách se stal náměstkem ministra financí Miroslava Kalouska.

0Jan Fulík je spojen s nejasnostmi při nákupu transportních letounů CASA, které bez výběrového řízení za 3,6 miliardy korun dodal Omnipol. Obchod kritizuje Evropská komise a hrozí Česku vysokou sankcí. O Fulíkovi se mluví také jako o pravé ruce ex-ministra Bartáka.

Parkanová: Tu situaci jsem nemohla dopustit

Miroslav Krejčík velel vojenským zpravodajcům od prosince 2004 do května 2007. Z funkce oficiálně odešel sám, již tehdy se však mluvilo o tom, že z postu odstoupil kvůli neshodám s ministryní Parkanovou. Důvěrná zpráva pak hovoří o tom, že odmítal plnit úkoly, které mu uložila, s tím, že není jeho nadřízená.

Citovaný materiál, jejž ČT získala, byl podkladem pro to, aby mohla Parkanová Krejčíka odvolat. Ministryně jej tehdy předložila i kolegům v Topolánkově vládě. „To byla situace, kterou jsem nemohla a ani nesměla dopustit. Tajná služba není od toho, aby se zapojila do mocenských bojů mezi skupinami, které spolu bojovaly,“ upozornila dnes Parkanová a stejně se vyjádřil i její nástupce Alexandr Vondra: „Rozhodně by se nemělo stávat, aby se Vojenské zpravodajství zaplétalo do jakýchkoli vnitřních sporů.“

Krejčík: Není v tom za mák pravdy

Krejčík informace ve zprávě ministerstva obrany odmítá. „Ty informace jsou lživé. Jak se říká, není v tom za mák pravdy. Budu usilovat o očištění svého jména, protože se stala nespravedlnost. V neprospěch tohoto státu jsem nic neprovedl,“ uvedl bývalý ředitel Vojenského zpravodajství.

Krejčík již podal trestní oznámení a Vojenská policie kauzu vyšetřuje jako pomluvu. Maximální trest za takový přečin je rok vězení. „Trestní řízení v současné době běží a s ohledem na jeho stadium nemůžeme poskytovat další informace,“ řekl mluvčí Vojenské policie Jan Čermák.